Pravoslavná církev strana 2 z 2

Praha od 1. dubna omezila činnost pravoslavné církve v kapli na Olšanských hřbitovech, a to kvůli aktivitám na pietním místě. Podle úředníků pražského magistrátu duchovní dlouho odmítali přijmout nové podmínky. Jak zjistila ČT, církev na jednáních zastupoval zejména bývalý pracovník Státní bezpečnosti (StB) Igor Střelec, který má úzké vztahy s ruskými politiky a byl v kontaktu i s člověkem na sankčním seznamu.

Konflikt na Ukrajině rozdělil pravoslavnou církev. Přiznávají to i duchovní v Česku. Podle nich má Rusko a jeho prezident největší podporu mezi věřícími v Praze a na Karlovarsku. Naopak Morava a Vysočina se staví na stranu Ukrajiny. Sám hlavní představitel pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, je známý blízkými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Pravoslavná církev je v Turecku pod trvalým tlakem tamních úřadů. V zemi se nachází řada chátrajících historických budov v majetku řecké menšiny, stát se ale zdráhá na opravy uvolnit finance. Nechává také zavřený seminář pro nové kněze, ti se tak do Turecka musí stěhovat ze zahraničí.

Brněnská policie v pondělí hlídala pravoslavný chrám svatého Václava. Důvodem byl vnitrocírkevní spor. Chrám přijel v pondělí převzít šumperský biskup Izaiáš, uvnitř se zavřel pomocný duchovní Jozef Fejsak. Kolem se shromáždili věřící, kteří hlasitě podporovali Fejsaka a provolávali, že je dobrý pastýř. Biskup věřícím na místě řekl, že Fejsak je „zakázaný kněz“ a „zlobí církev“. Situace se uklidnila až po pěti hodinách.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Pravoslavní věřící se vydali v ruské Kirovské oblasti na pouť, která oslavuje svatého Mikuláše. Ten je pro obyvatele Ruska jedním z nejrespektovanějších světců. Dle informací místních médií nejméně sedmnáct tisíc poutníků s batohy na zádech (a někteří bosí) vyrazilo na pětidenní stopadesátikilometrovou cestu z města Kirov do vesnice Velikoreckoj, kde svoji pouť zakončí.

Večerní sobotní liturgií a také půlnoční bohoslužbou oslavili věřící v chrámu svatého Jana Šanghajského a Sanfranciského v Jezdovicích u Třeště na Jihlavsku pravoslavné Velikonoce. Jezdovická farnost patří k Řecké pravoslavné starostylní církvi. Pro východní křesťany mše znamenají konec padesátidenního půstu a pravoslavné Velikonoce jsou pro praktikující věřící největší svátky v roce.

Pravoslavné Vánoce prožívají věřící hlavně ve východní Evropě, na Blízkém východě, ale také například v Austrálii. S obdobím svátku je spojeno několik tradic, jako je žehnání křížem, líbání ikon, svatá liturgie nebo noření se do studené vody, která má věřící očistit. Samotné štědrovečerní večeři předchází období čtyřicetidenního půstu, který končí 6. ledna.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.