Petr Nečas strana 5 z 5

Premiér Andrej Babiš (ANO) je ve Spojených státech a má před sebou návštěvu Bílého domu, kde ho přijme americký prezident Donald Trump. Podle zástupců českých politických stran lze považovat za český úspěch i Babišovo pozvání do sídla CIA, jde podle nich o ocenění práce českých tajných služeb. V Událostech, komentářích diskutovali o Babišově cestě a vztazích Česka s USA Ivan Bartoš (Piráti), Jaroslav Bžoch (ANO), Petr Fiala (ODS) a Petr Gazdík (STAN).

Premiér Andrej Babiš (ANO) zamířil na návštěvu USA, kde se ve čtvrtek v Bílém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Prezident Miloš Zeman nepovažuje za nejdůležitější téma návštěvy česko-americké bilaterální vztahy, ale spíše vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto bilaterální vztahy jsou podle něj důležité i proto, že začala obchodní válka týkající se vysokého cla na dovážené automobily.

Soud s bývalým premiérem Petrem Nečasem a jeho manželkou Janou nedospěl po dvou a půl letech od podání obžaloby ani do poloviny. V kauze takzvaných poslaneckých trafik v úterý vypovídali bývalý šéf Českých drah Petr Žaluda, poslanec Radim Fiala a Richard Chvojka, který dříve pracoval na pražském letišti ve funkci výkonného ředitele.

Za zneužití Vojenského zpravodajství zpřísnil odvolací soud Janě Nečasové, dříve Nagyové, někdejší šéfce kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), i trojici zpravodajců podmíněné tresty a zákazy činnosti. Do vězení je ale neposlal. Soud už dříve uložil podmíněné tresty.

Bývalý šéf úřadu vlády Lubomír Poul nedostane nazpět 250 tisíc korun, které policie zabavila při razii v sídle vlády v červnu 2013. Nejvyšší soud totiž odmítl Poulovo dovolání proti předchozím rozsudkům. České televizi to sdělila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Alena Novotná. Právě soud prvního pražského obvodu před rokem Poulův nárok na zabavené peníze zamítl. Podle soudkyně totiž dostatečně neprokázal, že mu patřily. S tím se v červnu ztotožnil i pražský městský soud.

Lobbista Roman Janoušek neuspěl s ústavní stížností proti postupu policie, která mu zajistila bankovky, akcie i zlato za asi 65 milionů korun. Opatření souviselo s Janouškovým stíháním kvůli údajné legalizaci výnosů z trestné činnosti. Kriminalisté Janouška obvinili v březnu 2017 a majetek zajistili jako takzvanou náhradní hodnotu za domnělé výnosy z trestné činnosti.

V kauze takzvaných trafik pro poslance ODS v úterý svědčil u soudu lobbista Ivo Rittig, který figuruje v části odposlechů pořízených policií. Prohlásil, že o věci nic neví, a „absolutně vyloučil“, že by ohledně trafik jednal s obžalovanými – tedy s expremiérem Petrem Nečasem (ODS), jeho současnou ženou Janou nebo někdejším náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Poslankyně a někdejší předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) vypovídala před soudem, který ji předvolal v případu takzvaných poslaneckých trafik. Sdělila, že o postech pro trojici rebelujících zákonodárců z řad občanských demokratů nic neví. Své dřívější vyjádření, jímž získání postů ve státní správě označila za kompromis „přes čáru“, vysvětlila jako obecný a běžný politický výrok. Do případu nevnesla více světla ani další svědkyně Karolína Peake (Věci veřejné, později LIDEM), bývalá místopředsedkyně vlády obžalovaného Petra Nečase (ODS).

Uplynulo pět let od momentu, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) spustil nejvýznamnější zátah v polistopadových dějinách. Odstartovala jej razie přímo na Úřadu vlády. Nikdo však dosud nebyl pravomocně odsouzen. Někdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který byl hostem středečního pořadu Události, komentáře, přesto tvrdí, že zákrok byl v souladu s platnými zákony a policie nemohla jednat jinak.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová nebude v kauze tzv. trafik přihlížet k pořízeným odposlechům. Zdůvodnila to tím, že policie se měla k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu. Sama Králová ale čelila kvůli neuznání odposlechů kárné žalobě a několik měsíců nesměla soudit.

Jiří Pospíšil do politiky vstoupil v roce 1994. Nejprve do ODA, aby o čtyři roky později přešel k ODS, kde setrval až do roku 2014. Letos v říjnu se pak stal členem TOP 09. V neděli, dva dny po svých 42. narozeninách, dostal dárek – křeslo šéfa partaje.