Téma Macron versus Le Penová. Volby s jasným výsledkem strana 2 z 2

Evropská unie se musí reformovat, jinak bude čelit možnému frexitu, tedy odchodu Francie z unijního bloku. V rozhovoru pro BBC to řekl favorit francouzských prezidentských voleb – centrista Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole 7. května utká s nacionalistkou Marine Le Penovou, která chce vyhlásit referendum o EU. Macrona kritizovala, že je „kandidátem kontinuity“ a spojila ho s neoblíbenou vládou Francoise Hollanda.

Kandidátka francouzské krajní pravice Marine Le Penová v případě svého vítězství v prezidentských volbách jmenuje premiérem představitele menší pravicové strany Vzhůru, Francie! Nicolase Duponta-Aignana. Oznámila to na sobotní tiskové konferenci v Paříži. Rozhodující druhé kolo voleb se koná 7. května.

Volební tým francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT. Rusko štáb vítěze prvního kola prezidentské volby obvinilo z diskriminace, informoval britský deník The Guardian. Třicítka redakcí francouzských médií včetně agentury AFP podepsala petici, v níž protestuje proti rozhodnutí krajně pravicové Národní fronty (FN) Macronovy soupeřky Marine Le Penové, že si vybere novináře, kteří budou moci během předvolební kampaně její kandidátku doprovázet.

Druhé kolo francouzských prezidentských voleb může být těsnějším soubojem než se dosud čekalo. Podle posledního průzkumu agentury Opinionway totiž Emmanuel Macron poprvé spadl pod 60procentní podporu. Nyní by ho volilo 59 procent dotázaných, zatímco Le Penovou 41 procent. Průzkum společnosti Harris Interactive naopak tvrdí, že rozdíl v preferencích činí 22 procent (61 ku 39). Druhé kolo voleb proběhne v neděli 7. května.

Evropský parlament začal projednávat zrušení imunity europoslankyně Marine Le Penové. Francouzskou kandidátku na úřad prezidenta podezírají ze zneužívání peněz z evropských fondů. Nacionalistka zatím pokračuje v kampani před druhým kolem voleb. Mezi stávkujícími dělníky ve městě Amiens se objevila ve chvíli, kdy tam dorazil i její rival Emmanuel Macron.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy podpořil před nadcházejícím druhým kolem voleb hlavy státu centristu Emmanuela Macrona. Zároveň opět ohlásil svůj odchod z politické scény. Sarkozy se ucházel o přízeň voličů i v loňských republikánských primárkách. Skončil ale až třetí za bývalými premiéry Francoisem Fillonem a Alainem Juppém.

Spor v demokracii je zdravá věc, nikdy by ale cílem neměly být jednotlivé komunity, společnosti, lidé – říká univerzitní profesor a filozof Ali Benmakhlouf. V úterních Událostech, komentářích zmínil svůj pohled na současnou Francii – včetně problémů a předsudků v jednom z nejvíce kosmopolitních národů v Evropě.

Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emannuel Macron vedl svou kampaň jako začínající firmu. Základem byla vize, program ale postupně testoval a upravoval tak, aby pasoval na voliče. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla expertka na politický marketing Alžběta Králová. Nacionalistka Marine Le Penová se podle ní před druhým kolem umírní a bude hrát na notu ženy-političky mezinárodního rozměru.

Šéf digitální sekce Macronovy kampaně potvrdil, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Elektronickou špionáž odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro. Všechna napadení se ale údajně podařilo odvrátit. Moskva obvinění odmítá.

Po postupu do druhého kola francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová ohlásila, že dočasně pozastavuje své působení v roli šéfky krajně pravicové Národní fronty. Současně ujišťovala voliče, že z ní nemusí mít strach a že by jí ve finále měli dát přednost před soupeřem, centristou Emmanuelem Macronem, který v neděli Le Penovou porazil 24,01 ku 21,30 procentům hlasů.

První kolo prezidentských voleb ve Francii rozdělilo zemi doslova „vejpůl“. Centristu Emmanuela Macrona volily především západní oblasti a Paříž s okolními departementy. Nacionalistka Le Penová uspěla zejména na severovýchodě a jihovýchodě země. Vyplývá to z volební mapy.

Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron (podle konečných výsledků získal 24 procent hlasů) je podle druhé finalistky Marine Le Penové (21 procent hlasů) slabý vůči hrozbě islámského terorismu. Nacionalistka chystá během dalších dvou týdnů mohutnou kampaň, aby přetáhla voliče tradiční pravice na svou stranu. Expremiér Manuel Valls mezitím mluví o rozkladu levice. A Macron má za sebou noc plnou oslav – kritici ale varují, aby to zatím nepřeháněl.

První kolo prezidentských voleb ukázalo, že lidé chtějí potrestat zavedené strany za to, že se jim příliš vzdálily, uvádí francouzská média v komentářích a mluví o politickém zemětřesení. „V případě, že se boj změní na střet lidu s elitou, kdo může předpovědět, jak dopadne výsledek? V novém dekoru je všechno možné,“ píše Libération. Evropský tisk má v případě výhry Marine Le Penové obavy o osud EU, některé deníky také varují, že ani ona, ani Emannuel Macron nemají oporu v parlamentu.

Francouzská politická scéna se otřásla v základech a zřejmě vstupuje do nové éry. Tak zní převažující interpretace výsledků 1. kola francouzských prezidentských voleb, v nichž uspěli centristický kandidát Emmanuel Macron a populistická nacionalistka Marine Le Penová. Oběma politikům, byť ideově tolik rozdílným, se podařilo totéž: porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran (socialistů a republikánů), z jejichž řad vycházely v minulých dekádách všechny dosavadní hlavy francouzského státu.

Nový francouzský prezident vzejde z dvojice Marine Le Penová a Emmanuel Macron. Podle konečných výsledků zveřejněných francouzským ministerstvem vnitra získal centristický kandidát hnutí En Marche! podporu 23,75 % voličů, pro představitelu krajní pravice se vyslovilo 21,53 % hlasujících. Druhé kolo proběhne v neděli 7. května.

Čeští politici jsou vesměs spokojeni s výsledkem prvního kola francouzských prezidentských voleb. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již po zveřejnění prvních odhadů přisuzujících vítězství Emmanuelu Macronovi s tím, že postoupí také Marine Le Penová, uvedl, že by to byla dobrá zpráva. Macronovo vítězství ocenili i další čeští politici, nikoli však prezident Miloš Zeman. Ten se k prvnímu kolu vyjadřovat vůbec nechce.

Radikální reforma EU, odchod Francie z eurozóny a uzavření hranic před imigranty. To jsou priority prezidentské kandidátky za nacionalistickou Národní frontu (FN) Marine Le Penové, které se daří i u mladé generace zklamané z elit. Le Penová je vystudovaná právnička a kdysi hájila i nelegální přistěhovalce, tedy ty, které nyní tak kritizuje.

Tradiční dělení politického spektra na levici a pravici je v liberálních demokraciích na ústupu. Za překonané považuje toto klasické štěpení i Emmanuel Macron, favorit v klání o Elysejský palác. Z tvrzení, že není kandidátem ani levicovým, ani pravicovým, udělal jeden z hlavních pilířů své kampaně. Na jejím konci by se ‒ v případě úspěchu ‒ mohl stát historicky nejmladším prezidentem, jakého kdy Francie měla.

Patnáct let uplynulo od chvíle, kdy Francii šokoval postup ultranacionalisty Jeana-Marie Le Pena do druhého kola prezidentských voleb. Po bouřlivé kampani se tehdy národ semkl a ve druhém kole volilo rekordní procento lidí neogaullistu Jacquese Chiraka. Teď se zástupce krajní pravice opět hlásí o slovo – je jím Le Penova dcera. „Jsem přesvědčen, že získá více hlasů, než předvídají průzkumy, protože část voličů její podporu nepřiznává,“ říká politolog Petr Sokol z CEVRO Institutu.