Jean-Claude Juncker strana 3 z 3

Maďarský premiér Viktor Orbán připustil, že spor kvůli protibruselské kampani jeho vlády by mohl skončit odchodem jeho strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Pokud se tak stane, rozhovory o nové politické platformě chce Orbán zahájit v Polsku. Evropští lidovci budou o případném vyloučení Fideszu hlasovat 20. března.

Maďarská vláda příští týden vymění billboardy útočící na předsedu Evropské komise (EK) Jeana-Claudea Junckera. Oznámil to šéf Orbánova kabinetu Gergely Gulyás. Protiunijní plakáty budou nahrazeny takovými, které vychvalují Orbánovy plány na zvýšení porodnosti. Kvůli maďarské kampani proti Bruselu bude Evropská lidová strana (ELS) 20. března hlasovat o vyloučení Fideszu ze svých řad.

Blíží se eurovolby a nervozita napříč Unií roste. Maďarská vláda spustila ostrou kampaň proti Evropské komisi v čele s předsedou Jeanem-Claudem Junckerem, kterého obvinila z podpory masové migrace. Evropská komise zareagovala dokumentem, kde bod po bodu rozebírá „výmysly“, které kampaň obsahuje. Kritika Bruselu zní čtvrt roku před klíčovým hlasováním i z dalších zemí.

Premiérka Theresa Mayová před britskými poslanci uvedla, že ve snaze získat podporu parlamentu pro brexitovou dohodu bude se stranami opět jednat o irské pojistce, výsledky předloží EU. Nové referendum, stejně jako odložení brexitu ve svém projevu opět odmítla.  Mayová v Dolní sněmovně představovala svůj plán B, tedy návrh dalšího postupu poté, co poslanci minulý týden odmítli její dohodu dojednanou s EU. O novém návrhu mají poslanci debatovat a následně příští úterý hlasovat.

Existuje i možnost, že Británie z Evropské unie neodejde. Prohlásil to britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. Podle něj by mohla nastat v případě, že poslanci odmítnou brexitovou dohodu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Evropská komise je v kontaktu s britskou vládou ohledně možné podoby dodatečných ujištění pro Londýn předtím, než bude příští týden britský parlament o dohodě hlasovat.

Rumunsko stojí v čele evropské osmadvacítky od začátku roku. Předsednictví země slavnostně přijala až po deseti dnech během slavnostního ceremoniálu v Bukurešti. Špičky Evropské unie při této příležitosti upozornily, že předsednictví EU není jen technickým řízením diplomatických jednání, ale také příležitostí ukázat, jak vážně to rumunská vláda myslí s dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát.

Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?

V případě, že britský parlament příští měsíc odmítne sjednanou dohodu o podmínkách odchodu země z Evropské unie, vidí britský ministr obchodu Liam Fox 50procentní pravděpodobnost, že se brexit neuskuteční. Ministr to uvedl v rozhovoru s listem The Sunday Times. Listy The Observer a The Guardian zas informovaly o tom, že skupina konzervativních a labouristických poslanců chce prosadit odklad brexitu, pokud zákonodárci dohodu odmítnou.

Rumunsko, které se od 1. ledna stane předsednickou zemí Evropské unie, není podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera připravené na nutnost dělat politické kompromisy, která s touto funkcí souvisí. Řekl to německému listu Welt am Sonntag. Zároveň poukázal na vnitřní rozpory země, která tak nemůže v Evropě vystupovat jako „kompaktně jednotná“. Právě na rumunské předsednictví přitom připadá termín odchodu Velké Británie z EU. Ministři rumunské vlády v reakci na Junckerovy výroky uvedli, že je Bukurešť na předsednictví připravena.

Premiér Andrej Babiš seznámil předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera s českým plánem na postavení školky a školy pro zhruba 150 sirotků v Sýrii. O plánu už ve čtvrtek jednal Babiš s českou velvyslankyní v Sýrii Evou Filipi i zástupci firmy, která by se na věci mohla podílet.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil skutečnost, že některé země odmítají přijmout i děti migrantů bez doprovodu, za skandál. Téma syrských sirotků, pomoci a odmítání hýbe i Českem. Podle Junckera případný vstřícný krok představuje elementární projev solidarity.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl letos počtvrté a naposledy zprávu o stavu Unie. Na jaře se s jedním z nejdůležitějších úřadů Evropské unie rozloučí. Kandidovat už nebude.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém posledním projevu o stavu EU před europoslanci zdůraznil důležitost multilaterální unie, která by si měla uvědomit svou sílu. Hovořil i o bezpečnosti Evropy, chce posílit vnější hranice a zajistit digitální bezpečnost a ochranu před teroristickou propagandou. V otázkách zahraniční politiky navrhl hlasování kvalifikovanou většinou. Kromě toho chce z Afriky vytvořit ekonomického partnera EU.

Výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže na deset tisíc příslušníků k roku 2020 s odpovídajícími širšími pravomocemi by mělo být mezi návrhy, které v europarlamentu oznámí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho poslední projev o stavu EU před koncem mandátu Komise v příštím roce by měl být nejen bilančním, šéf unijní exekutivy chce přijít se sérií iniciativ mířících k posílení „Evropy, která chrání“. A to nejen v souvislosti s migrací, ale také s bojem proti terorismu.

V řadách republikánských kongresmanů panuje nervozita z výroků prezidenta Donalda Trumpa. Alespoň tak popisuje svou zkušenost z návštěvy Kongresu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), který v týdnu absolvoval pracovní návštěvu USA na pozvání předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Má zato, že v jednání amerického prezidenta se dá po čase číst určitý vzorec. Europoslanec Luděk Niedermeyer (TOP 09), který USA navštívil v rámci mise Evropského parlamentu, zdůraznil panující obavy, že se hlavě Bílého domu podaří rozklížit desítky let budovaný světový pořádek.

Zažehnání obchodní války mezi Evropou a Spojenými státy přivítalo Německo i Francie. Dohoda, kterou ve středu uzavřeli šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a americký prezident Donald Trump, ale nemá být návratem ke smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).

Čtvrteční večerní debata šéfů států a vlád zemí Evropské unie o migrační problematice ukázala, že hledání kompromisu v otázce přerozdělování migrantů podle kvót bude velmi těžké. Na konci prosincového summitu EU to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Diskuse ale podle něj vyčistila vzduch a nyní bude možné se soustředit na hledání onoho kompromisu tak, aby byl do června.

Brusel hostí dvoudenní summit Evropské unie. Lídři členských zemí zvolili na večerní jednání téma migrace a budoucnosti uprchlických kvót. Ještě před začátkem summitu se sešli zástupci zemí Visegrádské čtyřky (V4) s předsedou Evropské komise a potvrdili svůj příspěvěk 35 milionů eur (900 milionů korun) do unijního fondu pro Afriku. Český podíl přesahuje 220 milionů korun a podle premiéra Andreje Babiše jde o strategii, aby se migrace řešila mimo Evropu.

Evropská unie si připomíná šedesát let od podpisu Římských smluv, milníku v dějinách evropské integrace. Politické špičky členských zemí se při této příležitosti schází na summitu v italské metropoli, aby významného výročí využily k diskuzi nad dalším směřováním Unie. Pět scénářů jejího možného vývoje představila na začátku března Evropská komise v tzv. bílé knize. „Musíme si objasnit, co můžeme dělat a co ne,“ uvedl předseda Komise Jean-Claude Juncker.