České Švýcarsko strana 3 z 3

Mariina vyhlídka, jedna z největších turistických atrakcí Národního parku České Švýcarsko, se pyšní novým altánem. Aby se konstrukci podařilo na vrchol skály dostat, musel pomoci vrtulník. Za názvem vyhlídky i altánem stojí romantický příběh. Kníže Ferdinand Kinský skálu nechal pojmenovat po své nastávající Marii Anně Lichtenštejnové, které altán s krásným výhledem věnoval jako svatební dar.

Ani čtvrtý víkend roku 2021 – ve kterém vláda zatím nepovolila chodit jinam než na vycházky do přírody – se neobešel bez návalů na horách. Plno bylo na Šumavě i v Krušných horách, kde špatně zaparkovaná auta ucpala silnice do obcí Telnice a Petrovice, a to přesto, že se oproti původním plánům ani v Telnici ještě nerozjely vleky.

Požár, který v pátek zcela zničil dvě historické chaty Na Tokáni na Děčínsku, způsobil podle předběžných odhadů škodu víc než 23 milionů korun. Obě chaty u Rynartic v Českém Švýcarsku byly kulturními památkami. Jako nejpravděpodobnější příčina požáru se zatím jeví technická závada, sdělil mluvčí policie Daniel Vítek.

Požár zničil historické, památkově chráněné chaty Na Tokáni v Českém Švýcarsku na Děčínsku – z jedné budovy nezbylo téměř nic, druhá je těžce poškozená. Hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu, kromě požáru samotných chat bojovali i s plameny, které se rozšířily do okolního porostu. Chaty, které sloužily turistům, byly uzavřené, majitel je chtěl otevřít po víkendu.

Vyhlášku o nové zonaci Národního parku Šumava ve čtvrtek podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), platit bude od začátku března. Park regule rozdělí do čtyř sekcí s různým režimem ochrany, přičemž rozčlenění by mělo platit patnáct let. V současnosti má národní park zóny tři. Jihočeský kraj, který má k vyhlášce připomínky, rozhodnutí ministerstva nepřekvapilo.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Na jednu z nejnavštěvovanějších turistických stezek v Národním parku České Švýcarsko se brzy vrátí turisté. V posledních letech nesměli na trasu od Královského smrku k Dolskému mlýnu, protože tam v roce 2015 hořelo a požár poničil svah, který hrozil zřícením. Správci parku pracovali na zajištění svahu.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Sprejeři poničili skalní hrad Šaunštejn v Českém Švýcarsku. Graffiti, které po nich zůstalo, odstraňovali pracovníci ústeckého muzea, zásahu se však sami obávali. Šaunštejn tvoří pískovcové skály, které každým razantnějším zásahem trpí.

Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.

Populace vlků na severu Čech se rozrůstá. Další důkaz objevily děti na Děčínsku, které našly vlčí trus, když plnily úkoly projektu Lesní svět. Podle ochránců přírody to svědčí o tom, že populace vlků v širší oblasti Národního parku České Švýcarsko a Labských pískovců nebo Lužických hor stále sílí. Vlci migrují do Čech ze sousedního Německa.

Už jen poslední den zbývá pro podání připomínek k návrhu nových zón v národních parcích. Zřejmě největší spory se vedou kolem zón na Šumavě – zatímco obce chtějí volnější pravidla, odborníci naopak přísnější. Podobné debaty vyvolávají nové zóny i v Krkonoších. Naopak bez problémů stanovily zóny v Podyjí. Parky by nové dělení měly mít hotové do konce června, pak je posoudí a vyhlásí ministerstvo životního prostředí.

Skalní město v Adršpachu opět zaplnili polští turisté a po problematické středě se i ve čtvrtek opakoval podobný scénář. U vstupu se tvořily stometrové fronty a doprava na příjezdových silnicích kolabovala. Policie navíc upozorňuje, že se úplně stejný scénář může zopakovat v pátek, protože řada Poláků si po středečním státním svátku vzala volno i na další dny. Problémy s přílišným množstvím turistů hlásí i správci národního parku České Švýcarsko.

Z Brtnického potoka v Českém Švýcarsku mizí voda. I přes panující sucho se správa národního parku domnívá, že příčina není zcela přirozená. V době, kdy se obvykle zalévá na zahrádkách, je totiž vody méně, ale poté jí zase trochu přibývá. V úvahu tak připadá možnost, že vodu neoprávněně odvádí některý z místních chalupářů, který nerespektuje vyhlášený zákaz čerpání povrchových vod.

S tím, jak taje, přichází záplava – záplava odpadků. Patrné je to zejména na menších tocích pod horami a obzvlášť velký problém působí záplava odpadků v Kamenici. Ta prochází národním parkem České Švýcarsko. Aby slovutné soutěsky nebyly plné plastových lahví nebo pytlíků a aby v nich kvůli odpadkům nehynula zvířata, musí správci parku řeku v době tání důkladně uklízet. Každé jaro z Kamenice vyberou desítky kilogramů odpadu.

Horolezci nesouhlasí s rozhodnutím správy Národního parku České Švýcarsko, která rozšířila zákaz lezení v Labském kaňonu. Stěny v kaňonu rozdělila do čtyř úseků, z nichž jen ve dvou se smí lézt celoročně. Ve dvou dalších platí sezonní zákaz, na stěny se nesmí až do května. Příčinou je hnízdění vzácných ptáků. Podle horolezců je ale krok správy NP přehnaný.

Po lednovém řádění vichřice zůstává národní park České Švýcarsko zavřený. Turistické stezky se otevřou až v březnu. Hrozí totiž, že některé stromy ještě spadnou, proto se do Českého Švýcarska zatím nesmí. Navíc správa národního parku předpokládá, že úklid dřeva turistické cesty poškodí. Kromě národního parku platí zákaz vstupu do lesů také na Rumbursku, tam potrvá na některých místech omezení až do konce dubna.