České Švýcarsko strana 3 z 4

Hasičům se podařilo zastavit šíření požáru v Národním parku České Švýcarsko. S ohněm bojují na místě stovky hasičů, několik vrtulníků a také letadla. V některých lokalitách už porost vyhořel a na dalších vybraných místech nechávají odborníci požár kontrolovaně dohořet.

Dopad požáru v České Švýcarsku na turistickou sezonu bude minimálně v srpnu velký, řekl ve vysílání ČT vedoucí hospodářské správy Edmundovy soutěsky Robert Drnovec. Pokud jde o soutěsky, neví k jak velkému poškození došlo, na místo se totiž není možné dostat. Pravčická brána i výletní zámeček s restaurací Sokolí hnízdo však podle ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Romana Vyskočila vypadají v pořádku. Nějaká poškození způsobená požárem ale nevyloučil.

Hasiči pokračují v likvidaci požáru u Hřenska na Děčínsku v Národním parku České Švýcarsko také v pondělí. Jednotky požární ochrany, kterých bojovalo s ohněm v jednu chvílí i přes třicet, se v neděli večer začaly postupně vracet na základny. Na místě přes noc zůstali dobrovolní hasiči. Les začal hořet v neděli ráno, událost se obešla bez zranění. Ze soutěsek bylo preventivně evakuováno asi sto lidí, turistická atrakce zůstane zatím zavřená.

V Národním parku České Švýcarsko hoří les pod Gabrielinou stezkou. Požár v nepřístupném terénu musí hasit vrtulník. Cesta z Mezní Louky na Pravčickou bránu je uzavřená, podle svědků se na místě, kde začalo hořet, předtím pohybovali dva opilí turisté a odpalovali dělbuchy a rachejtle, policie ale zatím nepotvrdila, zda právě oni les zapálili. Požár ohrožuje nedaleko hnízdící sokoly.

Sto tisíc malých lososů se každý rok vypouští do řek v národním parku České Švýcarsko. Zpátky rozmnožit se jich však ze Severního moře vrací jenom zlomek, momentálně i kvůli poničenému rybímu přechodu u Hamburku, který je největší na řece Labi. Ročně přes něj přeplulo na půl milionu ryb. Nefungují žlaby, které ryby navádějí. Migrovat sice mohou, ovšem cestu hledají mnohem obtížněji. Problém se nyní v Německu řeší i na vládní úrovni.

Českou republiku zasáhl ve čtvrtek silný vítr. Potíže působil zejména v západní polovině země, kde vyvracel stromy, lámal větve, někde poničil střechy. Hasiči do podvečera vyjížděli v souvislosti s počasím k téměř třem tisícům případů. Popadané stromy na několika místech zastavily dopravu a energetici kvůli větrnému počasí zaznamenali přes tři sta tisíc odběrných míst bez elektřiny, zejména ve středních Čechách. V části republiky vyhlásili kalamitní stav, opravy na některých místech dokončí až v pátek.

Na vrchu Větrov nad Starým Městem na Šumpersku otevřela nová rozhledna. Jde o třicet čtyři metrů vysokou repliku zbořené stavby z nedalekého Králického Sněžníku. Větrov ale není jediným místem, kde mohou lidé získat rozhled. Rozhleden a vyhlídkových věží je v Česku přes čtyři sta padesát, vybíráme příklady z těch, které se nad tuzemskou krajinu vztyčily v posledních letech.

Některá místa v tuzemské přírodě se potýkají s nebývalým zájmem výletníků, pramenil z omezeného cestování za hranice a leckde vydržel. Oblíbené lokality jsou ale pod množstvím návštěvníků přetížené. Turistům se teď uzavřely třeba Drábské světničky v Českém ráji. A i jinde přemýšlejí, jak rostoucí zájem lidí usměrnit.

Návštěvníci národních parků Šumava, Podyjí a České Švýcarsko se letos nedostanou na některá turisticky oblíbená místa. Minimálně pět památek se bude opravovat, mezi nimi například hrad Šaunštejn nebo šumavská rozhledna Poledník. O dalších se jedná. V Českém Švýcarsku vedení parku dočasně uzavřelo v souvislosti s kůrovcovou kalamitou několik méně frekventovaných turistických tras.

Z turistických cílů v České republice loni nejvíce lákala lanová dráha na Petřín. Svezlo se s ní přes milion lidí, což bylo ale o 55 procent méně než před pandemií koronaviru v roce 2019. Žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů několik let vévodil Pražský hrad, v minulém roce na něj zavítalo o 80 procent méně lidí než předloni a propadl se na čtvrté místo. Zoologická zahrada v Praze-Troji v loňském roce obsadila druhou příčku, třetím nejčastějším cílem turistů byl aquapark Aquapalace Praha v Čestlicích. Návštěvnost většině míst ale loni kvůli pandemii klesla. Vyplývá to z údajů Institutu turismu státní agentury CzechTourism.

Návštěvníci národního parku České Švýcarsko mohou od konce března využívat nový vyhlídkový altán na Mariině vyhlídce, který nechala nainstalovat Správa národního parku. Mariina skála je jednou ze tří pískovcových věží v Jetřichovických skalách. Samotná vyhlídka byla využívaná již v polovině devatenáctého století jako pozorovatelna protipožárních hlídek. Nový altán byl na vrchol v nadmořské výšce 428 metrů dopraven letos v únoru pomocí vrtulníku.

Mariina vyhlídka, jedna z největších turistických atrakcí Národního parku České Švýcarsko, se pyšní novým altánem. Aby se konstrukci podařilo na vrchol skály dostat, musel pomoci vrtulník. Za názvem vyhlídky i altánem stojí romantický příběh. Kníže Ferdinand Kinský skálu nechal pojmenovat po své nastávající Marii Anně Lichtenštejnové, které altán s krásným výhledem věnoval jako svatební dar.

Ani čtvrtý víkend roku 2021 – ve kterém vláda zatím nepovolila chodit jinam než na vycházky do přírody – se neobešel bez návalů na horách. Plno bylo na Šumavě i v Krušných horách, kde špatně zaparkovaná auta ucpala silnice do obcí Telnice a Petrovice, a to přesto, že se oproti původním plánům ani v Telnici ještě nerozjely vleky.

Požár, který v pátek zcela zničil dvě historické chaty Na Tokáni na Děčínsku, způsobil podle předběžných odhadů škodu víc než 23 milionů korun. Obě chaty u Rynartic v Českém Švýcarsku byly kulturními památkami. Jako nejpravděpodobnější příčina požáru se zatím jeví technická závada, sdělil mluvčí policie Daniel Vítek.

Požár zničil historické, památkově chráněné chaty Na Tokáni v Českém Švýcarsku na Děčínsku – z jedné budovy nezbylo téměř nic, druhá je těžce poškozená. Hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu, kromě požáru samotných chat bojovali i s plameny, které se rozšířily do okolního porostu. Chaty, které sloužily turistům, byly uzavřené, majitel je chtěl otevřít po víkendu.

Vyhlášku o nové zonaci Národního parku Šumava ve čtvrtek podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), platit bude od začátku března. Park regule rozdělí do čtyř sekcí s různým režimem ochrany, přičemž rozčlenění by mělo platit patnáct let. V současnosti má národní park zóny tři. Jihočeský kraj, který má k vyhlášce připomínky, rozhodnutí ministerstva nepřekvapilo.

Uschlé stromy začínají ohrožovat návštěvníky národního parku České Švýcarsko. Kůrovec zahubil statisíce smrků a jejich kmeny začínají padat. Správci proto varují, že vstup do lesů je na vlastní nebezpečí. Podél jedné z nejrušnějších silnic už začali kácet.

Na jednu z nejnavštěvovanějších turistických stezek v Národním parku České Švýcarsko se brzy vrátí turisté. V posledních letech nesměli na trasu od Královského smrku k Dolskému mlýnu, protože tam v roce 2015 hořelo a požár poničil svah, který hrozil zřícením. Správci parku pracovali na zajištění svahu.

Před sto lety zdevastovala lesy zatím největší kalamita v historii země. Během opakovaného sucha se masivně rozmnožila můra bekyně mniška a ničila stromy po milionech, především smrky. V postižených místech pomáhala armáda nebo školáci. Po kalamitě tam však lesníci znovu vysázeli jehličnany a nyní je ničí kůrovec.

Sprejeři poničili skalní hrad Šaunštejn v Českém Švýcarsku. Graffiti, které po nich zůstalo, odstraňovali pracovníci ústeckého muzea, zásahu se však sami obávali. Šaunštejn tvoří pískovcové skály, které každým razantnějším zásahem trpí.

Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.

Populace vlků na severu Čech se rozrůstá. Další důkaz objevily děti na Děčínsku, které našly vlčí trus, když plnily úkoly projektu Lesní svět. Podle ochránců přírody to svědčí o tom, že populace vlků v širší oblasti Národního parku České Švýcarsko a Labských pískovců nebo Lužických hor stále sílí. Vlci migrují do Čech ze sousedního Německa.

Už jen poslední den zbývá pro podání připomínek k návrhu nových zón v národních parcích. Zřejmě největší spory se vedou kolem zón na Šumavě – zatímco obce chtějí volnější pravidla, odborníci naopak přísnější. Podobné debaty vyvolávají nové zóny i v Krkonoších. Naopak bez problémů stanovily zóny v Podyjí. Parky by nové dělení měly mít hotové do konce června, pak je posoudí a vyhlásí ministerstvo životního prostředí.

Skalní město v Adršpachu opět zaplnili polští turisté a po problematické středě se i ve čtvrtek opakoval podobný scénář. U vstupu se tvořily stometrové fronty a doprava na příjezdových silnicích kolabovala. Policie navíc upozorňuje, že se úplně stejný scénář může zopakovat v pátek, protože řada Poláků si po středečním státním svátku vzala volno i na další dny. Problémy s přílišným množstvím turistů hlásí i správci národního parku České Švýcarsko.