Jan Vermeer

V bostonském Muzeu Isabelly Gardnerové vystavují už roky na stěně prázdné rámy. Až do března 1990 v nich visely obrazy v ceně dosahující půl miliardy dolarů. Zloděje, kteří malby odnesli, nepomohli dopadnout vyšetřovatelé FBI ani několikamilionová odměna. Podezření ukazují na mafii, nicméně důkazy chybí, a tak největší krádež obrazů v historii zůstává stále neobjasněná.

V pražském Šternberském paláci jsou vystaveny české i zahraniční falzifikáty z období od patnáctého až do poloviny dvacátého století. Nová výstava Národní galerie tematizuje, jak se dá originál obrazu rozeznat od svého padělku. Expozice je výsledkem zkoumání, do kterého se zapojili kromě pracovníků Národní galerie i specialisté z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Kriminalistického ústavu Policie České republiky.

Drážďanská Galerie starých mistrů ve Zwingeru nabízí doposud největší výstavu holandského mistra Johannese Vermeera, jejíž název lze volně přeložit O rozjímání. A k tomu také expozice děl jak Vermeerových, tak jeho současníků přímo vybízí.

Tržní hodnota děl na jedné z aktuálních výstav v Galerii moderního umění v Hradci Králové by šplhala ke čtvrt miliardě korun. Pokud by ovšem všechna vystavená díla byla pravá. Jenže nejsou. Kurátoři totiž shromáždili do hradecké galerie padělky. Podle kurátorky Petry Příkazské je trh s výtvarným uměním v Česku zamořen falzy odhadem z více než třiceti procent, největší skeptici hovoří dokonce o sedmdesáti až osmdesáti procentech.

Navzdory pandemii, která omezuje i kulturu, chystají zahraniční galerie a muzea výstavy, o nichž se mluví jako o „očekávaných“. Takovou je třeba retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové nebo výstava o cestovatelské vášni renesančního malíře Albrechta Dürera. Plánované expozice, které by byla škoda minout, vybral magazín The Art Newspaper.