Sny

Chobotnice mohou být předmětem nočních můr mnoha námořníků, nový výzkum nicméně přinesl další důkazy o tom, že by i hlavonožci mohli sami snít, když spí. Popsal to vědecký tým v odborném žurnálu Nature.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

Vejdete do místnosti, kde skládáte maturitní zkoušku, ale zjistíte, že nejen nic neumíte, ale navíc jste si doma zapomněli kromě znalostí i kalhoty… A pak se probudíte a zjistíte, že to byl jen sen a od maturity už uběhlo dobrých dvacet let. Proč má člověk tak bizarní a nesmyslné sny? Vědci teď přišli s novou teorií, která by to měla vysvětlit.

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.