TÉMA

Gravitační vlna

Evropská kosmická agentura schválila misi, která bude lovit gravitační vlny. Lasery dodají Češi

Čeští vědci se budou podílet na stavbě nejdražší evropské kosmické sondy. Mise Lisa bude mít za úkol měřit gravitační vlny. Ty by lidstvu mohly pomoct pochopit základní vlastnosti vesmíru. Evropská kosmická agentura misi po mnoha letech schválila a investovat do ní hodlá v přepočtu téměř 45 miliard korun.
30. 1. 2024|
Doporučujeme

Vědci objevili supersilné gravitační vlny. Mohou být ozvěnou předchozího vesmíru

Po patnácti letech výzkumů oznámil mezinárodní vědecký tým, že zaslechl „věčný chór gravitačních vln, který se rozléhá naším vesmírem“. A podle výsledků je tento kosmický hudební sbor mnohem hlasitější, než se čekalo.
29. 6. 2023|

„Hledáme evoluci, která vytvořila fyzikální zákony,“ popisuje Hawkingův spolupracovník

Fyzik Thomas Hertog patří mezi špičku světových kosmologů. Díky tomu, že úzce spolupracoval se Stephenem Hawkingem, pokračuje i nyní v rozvoji a vylepšování jeho myšlenek. V rozhovoru pro Českou televizi vzpomínal na to, jak jejich společný výzkum začal – a kam pokročil pět let po Hawkingově smrti.
1. 6. 2023|

Vlnky v časoprostoru by mohly prozradit, jaké bylo mládí vesmíru. Vědci chtějí sledovat jejich záchvěvy

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.
23. 1. 2023|

Ještě letos se mohou srazit dvě supermasivní černé díry. Vychrlily by světlo i neutrina a rozvlnily samotný prostor

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.
21. 2. 2022|

Vědci zachytili největší příval gravitačních vln v historii

Astronomové objevili rekordní počet gravitačních vln najednou. Podle nich toto pozorování významně pomůže pomoci pochopit vývoj vesmíru, ale také mechanismus vzniku i zániku hvězd.
11. 11. 2021|

Past na gravitační vlny zachytila zvláštní signály. Mohou pocházet z počátků vesmíru

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.
21. 9. 2021|

Jen jsem se zamiloval do fyziky, říká muž, který popsal, jak se vlní vesmír – a dostal za to Nobelovu cenu

Nejzajímavější je, když vědecký objev ovlivní společnost jako celek, domnívá se Barry Barish. Americký fyzik, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za odhalení gravitačních vln, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Během své kariéry měl podle svých slov štěstí na lidi.
22. 2. 2021|
Doporučujeme

Čeští vědci se pokusí zjistit, jak se sráží černé díry. Stali se součástí mezinárodního projektu

Česko se zapojí do kosmické mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zaměřené na zkoumání gravitačních vln a zachycení dávných a vzdálených srážek superhmotných černých děr. Start jedné z misí Evropské kosmické agentury (ESA) má být v roce 2034. Vědci v Česku pro ni připraví a otestují mechanismus přepínání mezi dvěma laserovými svazky. Vyplývá to z informací ministerstva školství a astrofyzika Jiřího Svobody z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV).
8. 10. 2020Aktualizováno11. 10. 2020, 09:13|

Astrofyzici věří, že odhalili, kde se ukrývá temná energie. Má být v srdci bizarních objektů v mezigalaktické prázdnotě

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.
2. 9. 2020|

Astronomové objevili největší neutronovou hvězdu. Anebo nejmenší černou díru

Když dojde k erupci supernovy, většinou po ní zůstane buď černá díra, nebo neutronová hvězda. Výsledek záleží na původní mase hmotnosti této hvězdy a je pozorovatelný i na výsledném objektu: nejtěžší neutronová hvězda má hmotnost asi 2,5 Slunce, naopak nejlehčí pozorovaná černá díra je pětkrát těžší než naše Slunce. Ale co se stane, pokud měla původní hvězda hmotnost někde mezi těmito dvěma hranicemi?
24. 6. 2020|