Dialog

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má v gesci odměňování ve veřejné sféře, podle odborů se zástupci zaměstnanců nejedná. Nesvolal schůzku, kterou sliboval na říjen, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jde podle něj o porušení sociálního dialogu, premiéra Petra Fialu (ODS) proto vyzval k nápravě. Nečinnost ze strany Jurečky lze podle Bednáře vnímat „i jako konec smíru“.  Předsedové stran vládní koalice se s odbory setkají 7. listopadu, uvedl po kritice Jurečka na sociální síti X. Odbory podle něj neříkají pravdu, když tvrdí, že s nimi nejedná.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s blížícím se summitem s americkým prezidentem Joem Bidenem uvedl, že hlavní bude obnovit osobní kontakt a zavést dialog. Informují o tom ruské tiskové agentury. Oba prezidenti se sejdou ve středu ve Švýcarsku. Rusko-americké vztahy jsou v poslední době mimořádně napjaté kvůli řadě neshod. Podle Putina jsou dokonce nejhorší za řadu let. Řekl to v rozhovoru pro americkou NBC. Biden v neděli na summitu zemí G7 sdělil, že s tímto výrokem souhlasí, informovala agentura Reuters.

Šéfka hongkongské vlády Carrie Lamová ve čtvrtek zahájila sérii debat s částí svých kritiků. Zájem položit jí dotaz projevilo na 20 tisíc lidí, zúčastnit se však mohlo jen 150 náhodně vybraných z nich. Během více než dvouhodinového setkání Lamová čelila vlně kritiky a obvinění, že je její vláda hluchá vůči protestujícím, kteří v tomto poloautonomním území pod čínskou kontrolou žádají demokratické reformy.