Leopold Hilsner

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, řekl v pátek státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Zda bude na vrchním státním zastupitelství žádat o přezkum rozhodnutí, se advokát rozhodne až po prostudování odůvodnění.

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Soud s Židem Leopoldem Hilsnerem, který podle obžaloby zavraždil mladou křesťanku Anežku Hrůzovou v Polné, začal před 120 lety. V procesu probíhajícím pod drobnohledem veřejnosti hrozil za údajnou rituální vraždu Hilsnerovi trest smrti. Případ vyvolal silnou vlnu nenávisti vůči Židům, ze které pak těžili čeští politici nejen v Rakousku-Uhersku, ale i během první republiky. O politickém využívání kauzy a postoji Čechů k Židům mluví v rozhovoru politolog Stanislav Balík.

Před 120 lety – 12. září 1899 – začal v Kutné Hoře jeden z nejsledovanějších soudů českých dějin. Před spravedlností se měl zpovídat potulný vysočinský Žid Leopold Hilsner, kterého žaloba vinila z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové. Dryáčnicky medializovaný případ vyvolal v lidových masách silné antisemitské nálady, třebaže se Hilsnerovi zločin nikdy nepodařilo plně prokázat a dočkal se i císařské milosti.