Zásady územního rozvoje

Nejvyšší správní soud zrušil regulaci umisťování vysokých větrných elektráren v Ústeckém kraji. Vyhověl tak kasační stížnosti skupiny samospráv, lidí a firem, podle kterých krajské zásady rozvoje v podstatě znemožnily jejich budování na více než devadesáti devíti procentech území kraje.

Zastupitelé Plzeňského kraje v pondělí schválili zpracování aktualizace zásad územního rozvoje. Umožní vznik strategického průmyslového parku na záložním armádním letišti Líně u Plzně, kde koncern Volkswagen (VW) zvažuje stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů, kterou vláda podporuje. Maximální plocha zóny pro průmysl bude 280 hektarů, ne 700 hektarů, jak je v dosud platných zásadách, které jsou územním plánem kraje. Zmenšení požadovaly také okolní obce, jejich požadavky nebude možné obejít, řekl náměstek hejtmana Petr Vanka (ANO a nezávislí). Obce úpravu zásad vítají.

Krajský soud v Brně zamítl žalobu proti aktualizaci zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jiný soudní senát téhož soudu v úterý zamítl i druhou z žalob proti témuž dokumentu, kterou podaly samostatně jen obce Ostopovice a Jinačovice. Trasa čtyřpruhové silnice tak platí. Kraj ji vytyčil od dálnice D1 na sever, povede přes městské části Bystrc a Kníničky a rekreační oblastí přes hráz Brněnské přehrady a dále na sever jižním obchvatem Kuřimi k Černé Hoře. Odpůrci tohoto řešení mohou ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Ústavní soud odmítl stížnost proti zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Vydané byly v roce 2016. Stěžovalo si sedm obcí, fyzické osoby i spolky. Odpůrci územně plánovacího dokumentu tak již nemají možnost, jak jeho platnost zvrátit. Kraj chystá aktualizaci, kterou mají zastupitelé schvalovat v září.

Nejvyšší správní soud ve vleklém případu nakonec zamítl kasační stížnost proti rozsudku brněnského krajského soudu a ponechal v platnosti zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Stát i kraj tak mohou podle tohoto dokumentu dál připravovat důležité infrastrukturní stavby. Úspěch žaloby mohl opět zastavit například přípravu dálnice D52 z Pohořelic na Vídeň.