Bělověžský prales

Od začátku roku se snažilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit už přes sedm a půl tisíce lidí, většinou z Blízkého východu a Afriky. Migranty na hranici cíleně posílá režim diktátora Alexandra Lukašenka. Nejméně sedmatřicet běženců už na polské straně hranice zemřelo.

Kreml podmiňuje zastavení invaze na Ukrajinu splněním svých požadavků včetně uznání své svrchovanosti nad Krymem. Rozhovory o příměří v Bělorusku přinesly jen malý pokrok. Ruská strana ale v úterý dopoledne údajně vyhlásí klid zbraní pro zajištění humanitárních konvojů. Jako zprostředkovatel se nabídla Čína, naopak Británie, Kanada, Litva i Ukrajina vyzvaly k uvalení dalších sankcí proti režimu Vladimira Putina. Rusko je a další země včetně celé EU proto zařadilo na seznam nepřátelských zemí.

Prohlídkou Bělověžského pralesa prezident Miloš Zeman končí třídenní návštěvu Polska. V chráněné přírodní památce na polsko-běloruském pomezí se podíval i do zubří rezervace a střediska lesní výchovy. Již ve čtvrtek Zeman řekl, že jeho návštěva má být vnímána jako solidarita s Polskem, které se kvůli kácení v chráněném pralese dostalo do sporu s Evropskou komisí. V pátek podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman solidární stanovisko s Polskem zopakoval.

Přírodovědec Adam Zbyryt uviděl poblíž Bělověžského pralesa zhruba padesátičlenné stádo zubrů, vytáhl fotoaparát, dalekohled a zbystřil. Jedno ze zvířat bylo rezavé. Mezi divokými obry se spokojeně procházela kráva. Když Zbyryt vystavil snímky na sociálních sítích, ozval se rolník, kterému jalovice patří. Utekla mu už začátkem listopadu.