Finsko uzavírá naprostou většinu hraničních přechodů s Ruskem. Důvodem je migrace

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko v posledních týdnech zaznamenalo příchody stovek migrantů přes východní hranici s Ruskem, která je dlouhá 1340 kilometrů. Polovinu přechodů na této hranici Finsko uzavřelo už minulý týden. Týkalo se to těch nejvytíženějších na jihovýchodě země, v provozu zůstaly jen ty v severní části hranice.

Helsinky opatření zdůvodňují rostoucím počtem migrantů z Iráku, Sýrie, Jemenu, Somálska a dalších zemí bez platných dokladů. Orpo už dříve prohlásil, že Rusko těmto lidem nebrání, aby se dostali na hranici s Finskem, ale naopak jim s dopravou pomáhá. Rusko kvůli uzavření hranice předložilo Helsinkám oficiální protest.

Žádosti o azyl se budou přijímat jen na nejsevernějším přechodu

Po uzavření jižnějších přechodů se migranti přesunuli dále na sever k hraničním přechodům Vartius a Salla, které dosud přijímaly žádosti o azyl. Tři ze čtyř zbývajících hraničních přechodů však nyní Finsko rovněž uzavře a otevřený ponechá jen přechod Raja-Jooseppi. „Raja-Jooseppi je nejvíc na severu a vyžaduje skutečné úsilí, aby se tam člověk dostal,“ řekl k tomu premiér Orpo. Na tomto hraničním přechodu bude podle finské pohraniční stráže soustředěno přijímání žádostí o azyl.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová Reuters řekla, že Finsko by případně mohlo uzavřít i celou hranici s Ruskem. Jenom v tomto měsíci přišlo z Ruska do Finska více než šest set lidí bez dokladů vyžadovaných pro vstup do Evropské unie, uvedla agentura.

Somálci a Syřané jsou i na hranicích s Estonskem

Finsko se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance a jeho hranice s Ruskem slouží rovněž jako vnější hranice EU.

To platí také o estonsko-ruské hranici, na kterou podle estonské stanice ERR od minulého čtvrtka přišlo 75 migrantů převážně ze Somálska a Sýrie. Tito lidé, kteří se pokusili dostat do Estonska přes hraniční přechod Narva, podle estonského ministerstva vnitra nežádali o azyl a byli vráceni.

Tallinn Moskvu obvinil z „hybridní útočné operace“, při níž údajně přiváží migranty na hranici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 47 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...