Opuštěným ve vlnách musíme pomoci, řekl papež při návštěvě Marseille

Papež František v pátek odpoledne dorazil do jihofrancouzského města Marseille na dvoudenní návštěvu, kterou hodlá věnovat zejména tématu nové migrační vlny ve Středozemním moři. V největším francouzském přístavním městě Františka přivítala premiérka Elisabeth Borneová. Do města hlava katolické církve zamířila po pěti stech letech.

Šestaosmdesátiletý papež, který po červeném koberci projel na kolečkovém křesle, se na letišti pozdravil s řadou představitelů místní církve a úřadů. Poté zamířil k modlitbě do baziliky Notre-Dame de la Garde, která je jedním ze symbolů Marseille.

V okolí baziliky čekaly na papeže desítky tisíc lidí. Bezpečnostní opatření jsou mimořádná – v pohotovosti je na pět tisíc uniformovaných policistů a další tisícovka v civilu, kteří věnují velkou pozornost především dronům.

Svou modlitbu a tichou vzpomínku František věnoval těm, kdo ve Středomoří umírají v současnosti – migrantům. Papež dlouhodobě vyzývá evropské země k přijímání migrantů mířících na kontinent po moři. Už dříve ostře kritizoval zacházení s běženci u evropských břehů a označil Středozemní moře za „největší hřbitov světa“. V jeho vlnách za necelých deset let zemřelo třicet tisíc lidí. Odpírání vstupu migrantům je podle hlavy katolické církve skandální, nechutné a hříšné.

„Lidem, kterým hrozí utopení, když jsou opuštěni ve vlnách, musíme pomoci. Je to povinnost lidstva, je to povinnost naší civilizace,“ prohlásil papež během setkání v Marseille s představiteli různých náboženství u památníku námořníků a migrantů, kteří zemřeli v moři.

Kdo se snaží bránit záchranným akcím, dopouští se gesta nenávisti, dodala hlava katolické církve.

Nahrávám video

Návštěvu Paříže František odmítl

Téma v zemi silně rezonuje poté, co tisíce migrantů dorazily na italský ostrov Lampedusa. Část z nich má namířeno na francouzské území. Do Evropy, zejména k břehům Itálie, nyní míří dvojnásobný počet migrantů než loni. „Migranti přicházející z Eritrey a Súdánu se budou snažit dostat do Velké Británie, zatímco migranti z Tuniska zůstanou ve Francii, protože tu mají kulturní a rodinné vazby,“ popsal odborník na migrační politiku Christophe Pouly.

Evropské země však zatím nenašly řešení, jak ulevit přetíženým státům, a snaží se především omezit počet lidí připlouvajících zejména z Afriky.

O migraci bude přímo v Marseille papež jednat i s prezidentem Emmanuelem Macronem, kterému se nepodařilo hlavu katolické církve přilákat do Paříže. Papež František nechce svou návštěvu politizovat a dává přednost setkání s lidmi. Cestu na mši chce proto absolvovat v otevřeném voze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 17 hhodinami
Načítání...