Alžběta II. procestovala svět. Na některých ceremoniích v rámci oslav ale chyběla

Nahrávám video

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Na první zahraniční cestě Alžběta II. ještě jako princezna doprovázela své královské rodiče do Afriky. „Já a moje rodina jsme vždy cítili, že jedním z našich nejdůležitějších úkolů je vyjadřovat při našich návštěvách v zámoří dobrou vůli naší země vůči přátelům v blízké i vzdálené cizině,“ prohlásila.

Ještě její otec Jiří VI. byl králem britského impéria, které se po druhé světové válce začalo rozpadat. I když postupně ubývá zemí, kde je Alžběta II. formálně hlavou státu, stále jde o území rozléhající se od Austrálie přes Evropu, Karibik až po severní Ameriku.

Jako hlava společenství Commonwealth, které má 54 členských zemí, procestovala přes 1,5 milionu kilometrů. „Stalo se mi, že jsem si nemohl vzpomenout na historické datum nebo jméno nějakého afrického hlavního města. Ona si vzpomněla jako první,“ přiblížil britský premiér Boris Johnson.

Setkání s Havlem

Austrálie na počest platinového jubilea přejmenovala po Alžbětě II. ostrov. Nyní už panovnice necestuje. Nadále je ale se zámořím ve styku pomocí videohovorů.

Ikonické bývaly návštěvy na královské jachtě Britannia. Jen čtyři měsíce po sametové revoluci přijala československého prezidenta Václava Havla. Jako první britský monarcha zavítala do Prahy a Brna. Do dějin se zapsala hlavně návštěvou Kremlu za éry prezidenta Borise Jelcina.

Mířila vždy tam, kde to britská diplomacie uznala za užitečné. „Královnina role je symbolická. Prostě dělá to, co jí vláda řekne,“ vysvětlil pedagog z Birminghamské univerzity Kehinde Andrews.

Po ruské invazi na Ukrajinu královská rodina útok odsoudila. Podle ostrovních médií ubytovala ukrajinské uprchlíky, stejně jako poskytla blíže neurčenou částku na humanitární pomoc.

Alžběta II. za svého panování absolvovala na 21 tisíc oficiálních akcí, navštívila přes stovku zemí. Po návratu do Británie jí podle pamětníků v soukromí nechyběl humor založený na setkání s mnoha premiéry a prezidenty. „Zjevně je dobrá v parodování a mohla v tom udělat i docela obstojnou kariéru, abych byl naprosto upřímný,“ řekl bývalý královský korespondent z The Sun Charles Rae.

Do britských dějin se zapsala jako nejdéle vládnoucí královna. I proto se na monolity ve Stonehenge při oslavách promítaly její fotografie.

Vývoj obliby konstituční monarchie

I přes popularitu Alžběty II. ale za posledních deset let poklesl podle průzkumů počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii – ze sedmdesáti tří procent na dvaašedesát. Stoupenců republiky je dvadvacet procent.

Konstituční monarchii chce nadále jen čtyřicet procent Britů ve věku od 18 až 24 let. V době oslav stoupenci republiky zaplatili billboardy, na kterých žádají, ať je z Alžběty II. Alžběta poslední. Několik demonstrantů z hnutí Extinction Rebellion se zase pokusilo narušit vojenskou přehlídku před palácem.

Panovnice při oslavách platinového jubilea chyběla na dostizích v Epsomu, vojenské přehlídce i v katedrále svatého Pavla. Její absence nenechává nikoho na pochybách, že monarchie i britská veřejnost se musí chystat na změny.

Abdikaci přesto ostrované podle expertů čekat nemají. „V této zemi to není tradicí. Prožívá to tak, že smysl pro povinnost znamená, že bude naplňovat úkoly monarchy, dokud toho bude schopna,“ vysvětlila historička královských studií z Winchesterské univerzity Elena Woodacreová.

Nástupce

Mnozí se už nyní ptají, jaký bude jako panovník princ Charles a jakou změnu to bude představovat pro britský národ a jeho společnou dlouhou cestu s královskou rodinou. Johna Tusu, který se narodil jako Jan Tůša ve Zlíně, uvedl do rytířského stavu. Tento bývalý ředitel rádia BBC World Service čeká krále s pověstí pesimisty, konzervativním kulturním vkusem, zato tvrdě pracujícího a oddaného koruně.

Královnino platinové jubileum připomínají i nové pamětní mince. Vůbec poprvé se samostatného portrétu dočkal princ William – na oslavu jeho blížících se čtyřicátých narozenin. „Po princi z Walesu bude budoucnost spočívat na princi Williamovi. Všichni víme, že veřejné mínění může být i nelaskavé,“ uvedl historik a autor knihy Královna Matthew Dennison. Jedno mají Charles i William společné, minimálně v délce panování Alžbětu II. nepřekonají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurátor ICC Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, podotýká agentura AFP.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...