Alžběta II. procestovala svět. Na některých ceremoniích v rámci oslav ale chyběla

Nahrávám video

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Na první zahraniční cestě Alžběta II. ještě jako princezna doprovázela své královské rodiče do Afriky. „Já a moje rodina jsme vždy cítili, že jedním z našich nejdůležitějších úkolů je vyjadřovat při našich návštěvách v zámoří dobrou vůli naší země vůči přátelům v blízké i vzdálené cizině,“ prohlásila.

Ještě její otec Jiří VI. byl králem britského impéria, které se po druhé světové válce začalo rozpadat. I když postupně ubývá zemí, kde je Alžběta II. formálně hlavou státu, stále jde o území rozléhající se od Austrálie přes Evropu, Karibik až po severní Ameriku.

Jako hlava společenství Commonwealth, které má 54 členských zemí, procestovala přes 1,5 milionu kilometrů. „Stalo se mi, že jsem si nemohl vzpomenout na historické datum nebo jméno nějakého afrického hlavního města. Ona si vzpomněla jako první,“ přiblížil britský premiér Boris Johnson.

Setkání s Havlem

Austrálie na počest platinového jubilea přejmenovala po Alžbětě II. ostrov. Nyní už panovnice necestuje. Nadále je ale se zámořím ve styku pomocí videohovorů.

Ikonické bývaly návštěvy na královské jachtě Britannia. Jen čtyři měsíce po sametové revoluci přijala československého prezidenta Václava Havla. Jako první britský monarcha zavítala do Prahy a Brna. Do dějin se zapsala hlavně návštěvou Kremlu za éry prezidenta Borise Jelcina.

Mířila vždy tam, kde to britská diplomacie uznala za užitečné. „Královnina role je symbolická. Prostě dělá to, co jí vláda řekne,“ vysvětlil pedagog z Birminghamské univerzity Kehinde Andrews.

Po ruské invazi na Ukrajinu královská rodina útok odsoudila. Podle ostrovních médií ubytovala ukrajinské uprchlíky, stejně jako poskytla blíže neurčenou částku na humanitární pomoc.

Alžběta II. za svého panování absolvovala na 21 tisíc oficiálních akcí, navštívila přes stovku zemí. Po návratu do Británie jí podle pamětníků v soukromí nechyběl humor založený na setkání s mnoha premiéry a prezidenty. „Zjevně je dobrá v parodování a mohla v tom udělat i docela obstojnou kariéru, abych byl naprosto upřímný,“ řekl bývalý královský korespondent z The Sun Charles Rae.

Do britských dějin se zapsala jako nejdéle vládnoucí královna. I proto se na monolity ve Stonehenge při oslavách promítaly její fotografie.

Vývoj obliby konstituční monarchie

I přes popularitu Alžběty II. ale za posledních deset let poklesl podle průzkumů počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii – ze sedmdesáti tří procent na dvaašedesát. Stoupenců republiky je dvadvacet procent.

Konstituční monarchii chce nadále jen čtyřicet procent Britů ve věku od 18 až 24 let. V době oslav stoupenci republiky zaplatili billboardy, na kterých žádají, ať je z Alžběty II. Alžběta poslední. Několik demonstrantů z hnutí Extinction Rebellion se zase pokusilo narušit vojenskou přehlídku před palácem.

Panovnice při oslavách platinového jubilea chyběla na dostizích v Epsomu, vojenské přehlídce i v katedrále svatého Pavla. Její absence nenechává nikoho na pochybách, že monarchie i britská veřejnost se musí chystat na změny.

Abdikaci přesto ostrované podle expertů čekat nemají. „V této zemi to není tradicí. Prožívá to tak, že smysl pro povinnost znamená, že bude naplňovat úkoly monarchy, dokud toho bude schopna,“ vysvětlila historička královských studií z Winchesterské univerzity Elena Woodacreová.

Nástupce

Mnozí se už nyní ptají, jaký bude jako panovník princ Charles a jakou změnu to bude představovat pro britský národ a jeho společnou dlouhou cestu s královskou rodinou. Johna Tusu, který se narodil jako Jan Tůša ve Zlíně, uvedl do rytířského stavu. Tento bývalý ředitel rádia BBC World Service čeká krále s pověstí pesimisty, konzervativním kulturním vkusem, zato tvrdě pracujícího a oddaného koruně.

Královnino platinové jubileum připomínají i nové pamětní mince. Vůbec poprvé se samostatného portrétu dočkal princ William – na oslavu jeho blížících se čtyřicátých narozenin. „Po princi z Walesu bude budoucnost spočívat na princi Williamovi. Všichni víme, že veřejné mínění může být i nelaskavé,“ uvedl historik a autor knihy Královna Matthew Dennison. Jedno mají Charles i William společné, minimálně v délce panování Alžbětu II. nepřekonají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa je hlášena střelba, podle policie je na místě pět mrtvých

Při střelbě v severoněmeckém městě Stade zemřelo pět lidí a byl zadržen podezřelý muž, uvedla v pondělí tamní policie. Motiv je zatím nejasný, dodala podle agentury Reuters.
před 1 mminutou

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 7 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

Evropský pohled