Dublin a Belfast odsoudily násilí v Severním Irsku. Nepokoje se nelíbí ani britské vládě

Nahrávám video

Opakující se pouliční násilnosti v Severním Irsku musí přestat, než bude někdo vážně zraněn nebo zemře. Ve čtvrtek to řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney a vyzval severoirské politické lídry, aby společně pracovali na snížení napětí v ulicích. Provinční vláda v Belfastu po mimořádném zasedání rovněž odsoudila „naprosto nepřijatelné a neobhajitelné“ násilnosti. S místními představiteli plánuje jednat britský ministr pro Severní Irsko Brandon Lewis. Navzdory výzvám ke klidu se výtržnosti opakovaly i ve čtvrtek večer.

„Ničení, násilnosti a výhrůžky jsou naprosto nepřijatelné a neospravedlnitelné, ať už jsou důvody znepokojení v komunitách jakékoliv,“ uvedli ve společném prohlášení vůdci Severního Irska.

V částech metropole Belfastu během noci na čtvrtek opět propukly nepokoje, při nichž na sebe skupiny obyvatel házely cihly, zápalné lahve a dělbuchy přes takzvané mírové zdi, které oddělují části města tradičně obývané unionisty a nacionalisty. Při potyčkách utrpělo zranění sedm policistů a mimo jiné vzplál i autobus hromadné dopravy.

Davy lidí se podle serveru BBC shromáždily v západní části Belfastu také ve čtvrtek večer. Molotovovy koktejly, petardy i kameny létaly na policisty, kteří se snažili zabránit střetům znesvářených stran. Nasazena byla i vodní děla.

Nepokoje ovšem propukají každou noc, a to už déle než týden. Bylo při nich zraněno už přes padesát příslušníků bezpečnostních složek, uvádí zpravodajský web BBC. Podle vedení severoirské policie se incidentů zúčastňují rovněž členové některých místních polovojenských organizací.

Nahrávám video

Severoirské oblasti zůstávají nábožensky rozděleny

„Jsou to scény, které jsme dlouho neviděli. Scény, jež mnoho lidí považovalo za součást historie, a myslím, že je potřeba společného úsilí, abychom rozptýlili napětí,“ řekl irský ministr Coveney.

Části Severního Irska zůstávají rozdělené podle náboženských linií i 23 let po uzavření Velkopáteční mírové dohody, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty. Mnoho katolických nacionalistů přitom touží po sjednocení s Irskem, zatímco protestantští unionisté chtějí setrvat ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem.

Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky zvýšená nervozita mezi oběma skupinami panuje už od odchodu Velké Británie z Evropské unie. „Tehdy začalo být jasné, že severoirský protokol ztíží obchod mezi Británií a Severním Irskem, některé typicky britské zboží přestalo do provincie docházet. Komplikovaly se vztahy také na osobní rovině, pokud někdo chtěl poslat poštovní zásilku z Británie do Severního Irska, podléhala celní proceduře, na což tamní obyvatelé také nejsou zvyklí,“ popisuje Kytka.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že jej násilnosti „hluboce znepokojují“. Nepokoje odsoudili rovněž lídři hlavních severoirských stran i irský premiér Micheál Martin. Britský ministr pro oblast Lewis ve čtvrtek podle BBC dorazí do Belfastu a setká se s vedením místních politických stran.

Severoirští nacionalisté a unionisté se z vyvolávání násilností obviňují navzájem. Strana Sinn Féin obvinila Demokratickou unionistickou stranu (DUP) z toho, že vyvolává napětí svou ostrou kritikou hraničních překážek mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, které vznikly po odchodu Spojeného království z EU.

Boris Johnson v Severním Irsku
Zdroj: Charles McQuillan/Reuters

Nepokoje mají více příčin, tvrdí spolupracovník ČT

Podle unionistických lídrů ale napětí vzrostlo v důsledku kontroverzního rozhodnutí nestíhat skupinu politiků ze strany Sinn Féin v souvislosti s jejich účastí na velkém pohřbu v době protipandemických restrikcí. „Nemyslím si, že prokážeme naše vůdcovství politickým vakuem, v němž všichni mluvíme odděleně a ne společně jedním hlasem,“ řekla severoirská ministryně spravedlnosti Naomi Longová.

Podle Kytky je pozoruhodné, že obě politická uskupení násilí odsuzují, i když se názorově rozcházejí v otázce, jaké mají nepokoje příčiny. „Příčin, proč došlo k těm potyčkám, je více. Byl tam také incident, do kterého je zapojena severoirská policie. Ta totiž minulý týden podnikla razii proti obchodníkům s drogami, kteří se rekrutovali z řad unionistů. Vezmeme-li v úvahu to, že tamní orgány v trestním řízení nestíhají republikány, přispělo to k těm potyčkám a jednalo se o jednu z rozbušek,“ popisuje Kytka.

Zároveň uvedl, že spory s orgány obecně bývají roznětkou k nepokojům. Napětí ve společnosti ale buduje i brexit a pandemie. „Ta provincie je už čtvrtým nebo pátým měsícem v karanténě a lidé se nemohou potkávat, což přispívá k napjaté náladě,“ dodal Kytka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 2 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 4 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 4 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 4 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 5 hhodinami
Načítání...