Kapitolu možná hrozí další útok, varuje tamní policie. Posílila bezpečnostní opatření

Policejní sbor zajišťující ochranu sídla amerického Kongresu (USCP) oznámil, že obdržel informace o možném pokusu blíže neurčené ozbrojené skupiny zaútočit ve čtvrtek na Kapitol. Hrozba podle amerických médií zřejmě souvisí s krajně pravicovou spikleneckou teorií, podle níž se má 4. března znovu chopit moci exprezident Donald Trump, jenž má mezi pravicovými extremisty mnoho stoupenců. USCP proto zvýšila bezpečnostní opatření u Kapitolu. 

Video Události
video

Události: Posílená ochrana Kapitolu

„Dostali jsme zpravodajské informace o možném plánu na dobytí Kapitolu blíže neurčenou ozbrojenou skupinou ve čtvrtek 4. března. Již jsme učinili významná bezpečnostní opatření, mezi něž patří vztyčení fyzické bariéry a zvýšení počtu aktivních příslušníků, abychom zajistili ochranu Kongresu, veřejnosti a našich policistů,“ uvedla ve vyjádření USCP. 

„Zvýšená bezpečnostní opatření jsou patrná nejen kolem samotného Kapitolu, ale v celém hlavním městě,“ popsal z místa zpravodaj ČT David Miřejovský. Agentura Reuters uvedla, že situace je ale prozatím klidná. 

Sněmovna reprezentantů měla ve čtvrtek projednávat zákon o reformě policie. Podle Reuters, která se odkazuje na poradce demokratického kongresmana, přispělo ke zrušení schůze policejní varování před „neurčenou ozbrojenou skupinou“. Plánovaná schůze Senátu se uskuteční, posune se ale až na čtvrteční poledne. 

Sdělení podle agentury AP odporuje úternímu vyjádření bezpečnostního ředitele Sněmovny reprezentantů, podle nějž nemá USCP žádné zprávy o tom, že by se určité skupiny chystaly vyrazit do Washingtonu, aby tam protestovaly či páchaly násilnosti.

Kvůli pokračujícím obavám USCP ve čtvrtek také požádal ministerstvo obrany, aby prodloužilo přítomnost příslušníků národní gardy ve Washingtonu o další dva měsíce. Těch tam zatím po lednových nepokojích zůstává kolem pěti tisíc. Původně měli všichni odejít k 12. březnu. 

Po lednovém útoku stíhají úřady přes tři sta lidí

Trump opakovaně šíří nepravdivá tvrzení o tom, že listopadové volby provázely volební podvody a že jejich pravým vítězem je on. Joe Biden však podle výsledků, které obstály i po desítkách žalob Trumpových právníků, zvítězil jak podle počtu získaných hlasů, tak v takzvaném sboru volitelů, který o prezidentovi formálně rozhoduje.

Na Kapitol zaútočili 6. ledna Trumpovi příznivci, kterým republikán krátce předtím znovu řekl, že volby jsou „ukradené“, a vyzval je k pochodu k budově zákonodárného sboru. Ten právě projednával oficiální potvrzení Bidenovy výhry, což je za normálních okolností formalita.

Příznivci tehdejšího prezidenta násilně vnikli do budovy Kongresu a po potyčkách s policií zemřelo pět lidí včetně jednoho člena ochranky. Úřady stíhají v souvislosti s bezprecedentním útokem přes tři sta osob.

Řada příznivců konspiračních teorií podle expertů pociťovala zklamání, když se Bidenovým nástupem do funkce ukázala být nepravdivou řada spikleneckých tvrzení o Trumpově překvapivém setrvání v Bílém domě. V těchto kruzích se následně začaly šířit zprávy, že se Trump znovu chopí moci 4. března, což bylo datum prezidentských inaugurací do roku 1933, kdy jej změnil 20. dodatek ústavy na 20. ledna, což platí dodnes.

Badatelé z Univerzity George Washingtona mezitím v nové zprávě uvedli, že téměř devadesát procent lidí stíhaných kvůli účasti na zmiňovaném útoku nebylo napojeno na žádnou organizovanou ozbrojenou nebo extremistickou skupinu. 

To, že mezi podezřelými útočníky převládali neorganizovaní jednotlivci, je podle dokumentu důležité pro pochopení nepokojů v Kapitolu jako součásti „různorodé a roztříštěné hrozby vnitřního terorismu“. Zjištění také podtrhuje rizika představovaná takzvanými „vlky samotáři“, jejichž úmysl spáchat útok je těžké zachytit, protože o něm často s nikým nemluví, uvádí mimo jiné zpráva.