Britové si nabíjí elektromobily v první velkokapacitní stanici. Budou prý po celé zemi

5 minut
Horizont ČT24: Elektromobily ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Ve Velké Británii otevřeli první velkokapacitní stanici pro elektromobily. Doba nabití je zhruba 20 minut, umožňuje to vysoký výkon 350 kW. Firma Gridserve plánuje do pěti let vybudovat síť po celé zemi. Mimo jiné tím reaguje na vládní rozhodnutí definitivně ukončit v zemi prodej všech benzinových a dieselových aut v roce 2030.

Dobíjecí stanice se nachází v Essexu 70 kilometrů od centra Londýna. Jde o první plně elektrickou stanici na ostrovech. Chlubí se především výkonem – 350 kW. Dost na to, aby se do 20 minut nabilo až šestatřicet aut najednou. Dojezd je odhadován na více než 300 kilometrů.

„Stanice je hlavně pro ty, kteří nemají možnost dobíjet doma. To je asi 40 procent lidí,“ uvádí zakladatel a výkonný ředitel firmy Gridserve Toddington Harper.

Samostatných dobíječek má Británie v současnosti víc než benzinových stojanů. Po celé zemi přes deset tisíc. Ovšem s nižším výkonem. Pokud je podobná mini stanice obsazená, musí řidič dlouho čekat nebo hledat další v okolí. Ne vždy úspěšně.

Britští řidiči nejsou přesvědčeni o výhodnosti elektromobilů

Zaváděcí cena v hrabství Essex je v přepočtu sedm korun za kilowatthodinu. V Česku se může vyšplhat až na třináct. Část elektřiny na elektrostanici v Essexu vyrábí solární panely přímo nad stojany. Zbytek pochází z obnovitelných zdrojů nedaleko stanice.

Podle Harpera se s elektromobily pojí nízké náklady na energii a provoz, které vykompenzují vyšší náklady na pořízení. Firma Gridserve chce do pěti let mít po celé zemi sto podobných stanic, což je dobrá zpráva pro vládu v Londýně. Ta plánuje od roku 2030 zakázat prodej nových benzinových a dieselových aut, takzvaných hybridů pak o pět let později.

„V Británii počet elektromobilů rychle narůstá. Jenže mezi nově pořízenými auty tvoří podle statistik míň než sedm procent. Důvodem je to, že řidiči pořád nejsou dostatečně přesvědčení o výhodnosti nákupu elektromobilu. Ten je mnohem dražší než auta se spalovacími motory. Podle analytiků je třeba mnohem větších investic do infrastruktury pro nový typ vozů,“ říká zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Právě do infrastruktury pro elektromobily chce Johnsonův kabinet zatím investovat v přepočtu přes 14 miliard korun. Podle některých automobilek je Johnsonovo tempo zběsilé a upozorňují, že svou výrobu mohou přesunout do zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...