Odpověď na bezpečnostní zákon: USA připravují sankce, Londýn nabízí Hongkonžanům občanství

2 minuty
Události: Hongkong a bezpečnostní zákon
Zdroj: ČT24

Americká Sněmovna reprezentantů schválila sankce v souvislosti s bezpečnostním zákonem v Hongkongu. Úřady tak budou moct trestat banky za obchodování s čínskými představiteli, kteří se budou podílet na vymáhání nových pravidel. Podle USA i Velké Británie porušil Peking zavedením bezpečnostního zákona mezinárodní závazky, protože omezuje svobody obyvatel Hongkongu. Londýn už nabídl jeho občanům pomoc při získání britského občanství, Čína pohrozila Británii odvetnými opatřeními.

Londýn ve středu oznámil, že obyvatelům města pod čínskou správou umožní v Británii zůstat až pět let a po dalším roce zažádat o občanství.

Peking však tuto nabídku ostře odmítl. „Pokud britská strana jednostranně změní nynější pravidla, znamenalo by to porušení vlastních stanovisek a mezinárodního práva,“ uvedla čínská ambasáda v Londýně. „Všichni hongkongští krajané, včetně držitelů britského pasu v zámoří, jsou čínští občané,“ zdůraznil později mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.

V Hongkongu je nyní okolo 350 tisíc nositelů britského pasu v zámoří (BNO), kteří k návštěvě Spojeného království nepotřebují vízum a mohou tam zůstat až půl roku. Dalších 2,6 milionu lidí je způsobilých k získání tohoto dokumentu.

Speciální podmínky v podobě víz pro obyvatele Hongkongu, kteří budou kvůli nové legislativě v ohrožení, zvažuje i australská vláda. Kabinet „velmi aktivně“ uváží způsoby, jak obyvatele Hongkongu ochránit, řekl australský premiér Scott Morrison.

USA chtějí trestat spolupráci s čínskými představiteli

Americká Sněmovna reprezentantů jednohlasně přijala úpravu, která umožní trestat banky za obchodování s čínskými představiteli, kteří se podílejí na vynucování bezpečnostního zákona. Podobnou legislativu schválil už minulý týden Senát. Nyní předpis podle amerických zvyklostí zamíří ze sněmovny do Senátu, teprve potom jej dostane k posouzení prezident Donald Trump, připomíná agentura Reuters.

Podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové bezpečnostní zákon vytvořený v Pekingu znamená jistou smrt principu „jedna země, dva systémy“, podle kterého má být Hongkong Čínou spravován a který městu zaručuje určité svobody a autonomie, jaké jsou ve zbytku Číny nemyslitelné.

„Zákon je brutálním, rozsáhlým zásahem proti obyvatelům Hongkongu. Jeho cílem je zničit svobody, které jim byly slíbeny,“ prohlásila Pelosiová na jednání výboru pro zahraniční věci.

Mluvčí čínské diplomacie následně uvedl, že USA musí legislativu nejen přestat projednávat, natož ji schválit či implementovat. V opačném případě je Peking připraven tvrdě a důrazně odpovědět.

Už ve středu britský ministr zahraničí Dominic Raab pokáral několik britských bankovních domů za to, že bezpečnostní zákon podpořily. „Práva Hongkongu nemohou být obětována pro zisk bankéřů,“ uvedl Raab. Bezpečnostní zákon minulý měsíc podpořily například banky HSBC nebo Standard Chartered.  

Spojené státy kvůli přijetí bezpečnostního zákona už dříve rozhodly o omezení zvláštního statusu Hongkongu, který zahrnuje politickou i obchodní oblast. Speciální přístup USA přitom Hongkongu umožnil udržovat si pozici jednoho z nejvýznamnějších světových obchodních a finančních center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...