Sněmovna reprezentantů schválila vytvoření 51. státu USA. Návrh směřuje do Senátu

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek schválila návrh zákona, který má za cíl učinit z federálního okrsku District of Columbia, na jehož území se nachází metropole Washington, 51. stát USA. Poprvé v historii Spojených států se tak některá z komor Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu. Návrh nyní směřuje do Senátu, kde však čelí odporu většinových republikánů.

Zákonodárci návrh schválili poměrem 232 pro a 180 proti, hlasovalo se převážně podle stranické linie. Na území federálního okrsku žije asi 700 tisíc lidí, tedy více než například ve státech Wyoming či Vermont.

Místní obyvatelé však nemají svoje zastoupení v Senátu a do Sněmovny reprezentantů vysílají pouze jediného zástupce, který nemá hlasovací právo. Dlouhodobě proto tvrdí, že jsou jim upírána základní politická práva, jichž požívají všichni ostatní Američané.

Poznávací značky aut ve Washingtonu dokonce nesou slogan „ukončete zdanění bez zastoupení“, čímž odkazují na jedno z hlavních hesel americké revoluce, jímž američtí kolonisté protestovali proti britské nadvládě.

Republikáni proti návrhu

Republikáni však obviňují demokraty, že chtějí povýšit status okrsku jen z mocenských důvodů a že úmyslem amerických otců zakladatelů vždy bylo, aby mělo hlavní město odlišné postavení od ostatních států. Demokraté naopak tvrdí, že republikáni státnosti okrsku brání, protože se tamní obyvatelstvo výrazně kloní k demokratům.

Návrh zákona by vytvořil nový stát s názvem Washington, Douglass Commonwealth, na počest někdejšího otroka Fredericka Douglasse, který se stal následně slavným abolicionistou. Federální distrikt by se podle návrhu zmenšil a zahrnoval by pouze parkovou promenádu National Mall, společně s Bílým domem, budovou Kongresu, Nejvyššího soudu, federálními památkami a dalšími federálními úřady, které se nacházejí v blízkém okolí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zastánci povýšení statusu okrsku také tvrdí, že návrh získal na nové naléhavosti po zákroku bezpečnostních složek proti demonstrantům na Lafayettově náměstí na začátku června. Policie při něm násilně rozehnala převážně pokojný protest, aby náměstím mohl následně projít prezident Trump a vyfotit se s biblí u přilehlého kostela. „Ve Washingtonu, D.C. by neměly být jednotky z jiných států,“ řekla starostka hlavního města Muriel Bowserová.

Podle Trumpa District of Columbia státem nebude

Republikánský prezident Donald Trump však minulý měsíc prohlásil, že District of Columbia nikdy nebude státem, protože by to pravděpodobně znamenalo, že demokraté získají další dva senátory. „Ne, díky. To se nikdy nestane,“ řekl prezident. Každý americký stát má rovné zastoupení v Senátu, ve Sněmovně reprezentantů se počet zákonodárců určuje podle počtu obyvatel.

Vůdce demokratické většiny v dolní komoře Steny Hoyer však republikány vyzval, aby se povznesli nad politické kalkulace. Spojené státy se naposledy rozšířily v roce 1959, kdy Kongres schválil Aljašku a Havaj jako 49. a 50. stát. Americká ústava dává Kongresu pravomoc přidávat nové státy, aniž by stanovovala jasný proces, kterým tak má učinit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...