Řecko má první prezidentku. Parlament zvolil soudkyni Sakellaropulosovou

Řecký parlament zvolil novou hlavou státu soudkyni Katerinu Sakellaropulosovou. Úřadu se ujme 13. března, kdy skončí mandát nynějšímu prezidentovi Prokopisi Pavlopulosovi. Vůbec poprvé tak stane v čele této jihoevropské země žena.

Sakellaropulosová dostala při hlasování ve 300členném parlamentu 261 hlasů. Do prezidentského úřadu ji navrhla vládní strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise, kandidátku ale podpořila i hlavní opoziční strana Syriza.

Premiér označil zvolení Sakellaropulosové za symbol „nové éry“ a jednoty národa. „Dokazuje to, že se Řekové umí v důležitých otázkách spojit,“ řekl Mitsotakis po hlasování parlamentu. Dodal, že doufá v efektivní spolupráci s opozicí také v budoucnu.

Řecký prezident má spíše ceremoniální úlohu. Jeho funkční období je pětileté. Sakellaropulosová už před volbou uvedla, že její nominace je „vzdáním pocty jak justici, tak moderní řecké ženě“. Podle řeckých médií je výběr ženy do čela země jasným signálem, že věci v Řecku se mění.

Zastoupení žen ve vedoucích funkcích v Řecku je však stále nízké. Podle loni zveřejněného průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat zaujímají ženy v Řecku jen 32 procent všech manažerských pozic, což je pod unijním průměrem (36 procent).

Soudkyně s „odvážným postojem k občanským právům“

Sakellaropulosová se narodila v roce 1956 v Soluni. Vystudovala právo na Národní a Kapodistriasově univerzitě v Aténách a poté postgraduální studium veřejného práva na Univerzitě Panthéon-Assas v Paříži.

Od října 2018 je předsedkyní Státní rady, což je řecký nejvyšší správní soud. Do této funkce byla zvolena jako první žena v historii. Ve Státní radě působila od poloviny 80. let. V instituci začínala jako asistentka, v roce 2000 byla povýšena na poradkyni a v roce 2015 byla jmenována místopředsedkyní rady.

V letech 2005 až 2014 vyučovala právo životního prostředí na Národní škole soudců, v letech 2013 až 2015 byla předsedkyní disciplinární komise ministerstva zahraničních věcí.

Podle politického komentátora Pavlose Tzimase patří Sakellaropulosová k „menšině řeckých soudců, kteří vždy zaujímali odvážný postoj k občanským právům“. Do čela Státní rady byla zvolena především díky svému citlivému postoji k občanským svobodám, ekologickým otázkám i právům menšin.

  • Královny:

    Velká Británie – Alžběta II., od února 1952
    Dánsko – Margrethe II., od ledna 1972
  • Prezidentky:

    Chorvatsko – Kolinda Grabarová Kitarovičová, od 19. února 2015
    Nepál – Vidjá Déví Bhandáríová, od 29. října 2015
    Tchaj-wan – Cchaj Jing-wen, od 20. května 2016
    Estonsko – Kersti Kaljulaidová, zvolena 3. října 2016, do funkce nastoupila 10. října 2016
    Singapur – Halimah Yacobová, zvolena 13. září 2017, uvedena do funkce 14. září 2017
    Trinidad a Tobago – Paula-Mae Weekesová, od 19. března 2018
    Etiopie – Zewde Sahleová-Worková, od 25. října 2018
    Gruzie – Salome Zurabišviliová, zvolena 28. listopadu 2018, uvedena do funkce 16. prosince 2018
    Slovensko – Zuzana Čaputová, zvolena 30. března 2019, uvedena do funkce 15. června 2019
    Bolívie – Jeanine Áňezová, prozatímní prezidentka od 12. listopadu 2019.
  • Zdroj: ČTK