Hirošimu si Američané vybrali, aby co nejlépe prozkoumali účinky jaderné bomby, říká historik

Japonsko si připomíná čtyřiasedmdesát let od chvíle, kdy americký letoun shodil jadernou pumu na Hirošimu. Výbuch a následná radiace zabily 140 tisíc lidí. O tři dny později pokračovala zkáza v Nagasaki. Teprve atomové bomby ale přiměly japonskou armádu ke složení zbraní a ukončily druhou světovou válku.

Video Studio ČT24
video

Historik Jaroslav Láník: Hirošima byla bombardováním nedotčená, a proto ideální ke zkoumání účinků jaderné bomby

„Jako jediná země, která zažila ve válce nukleární zkázu, musíme vytrvale pracovat na tom, aby ve světě nebyly jaderné zbraně. To je cílem naší země a ten se nezmění ani v nové éře,“ uvedl během pietního aktu japonský premiér Šinzó Abe.

Podle historika Jaroslava Láníka bylo v závěru války jasné, že se Japonsko bude úporně bránit. „Ukázalo se, že je nezlomilo ani až barbarské bombardování hlavního města Tokia v noci z 9. na 10. března 1945. Tehdy byly použity hlavně zápalné bomby a v ohnivém infernu zahynulo více než sto tisíc obyvatel a prakticky čtvrtina hlavního města byla srovnána se zemí,“ připomíná.

Video V Japonsku si připomínají svržení atomové bomby na Hirošimu
video

V Japonsku si připomínají svržení atomové bomby na Hirošimu

Zdroj: EBU

Představa, že každý z japonských ostrovů bude dobýván na základě složitých vyloďovacích operací, kterým budou předcházet masivní letecké útoky, a že tyto operace budou provázeny značnými ztrátami jak mezi americkými vojáky, tak civilním obyvatelstvem, posléze přimělo americké vedení, aby použilo jaderné bomby, podotkl Láník.

Ve hře byl i úder na Jokohamu

A proč si Američané vybrali k prvnímu útoku právě Hirošimu? „Mělo to být město, které bude mít určitý ekonomický, vojenský a administrativní význam, mělo mít určitou velikost a neměly na něm být uplatňovány předchozí nálety. Mělo zůstat neporušené, a to v poněkud cynické snaze co nejlépe prozkoumat účinky této bomby,“ vysvětlil Láník.

Američané si tak vytipovali několik měst, mezi nimi byla právě Hirošima a Nagasaki. „Uvažovalo se i o Jokohamě a dalších městech,“ podotýká historik.

Washington byl podle historika rozhodnutý, že ukončí válku, a věřil, že použitím jaderné bomby zlomí japonský odpor. Ke konečné porážce ale podle historika přispěla také Rudá armáda.

„Krátce po svržení první jaderné bomby na základě dohod z Postupimi zahájila rozsáhlou operaci v Mandžusku. Tam byla vyčerpaná japonská armáda doslova převálcována,“ uvedl Láník. Kombinace těchto událostí podle něj posléze přiměla japonského císaře k ohlášení kapitulace.