Část mladých Íránek chodí po Teheránu s velmi volně uvázaným šátkem. Snaží se to udělat tak, aby neporušovaly zákon a nepřitáhly pozornost úřadů. Některé studentky si hidžáby dokonce sundávají, což je v islámské republice trestné. Írán proto rozšířil řady morální policie, aby na rebelující dívky dohlédla.
Šátek je v Íránu povinný. Nemalá část žen by ho odložila, samy se ale k takovému kroku neodhodlají. Děsí je i videa jako to, které ukazuje brutální zatčení řidičky poté, co měla šátek uvázaný proti předpisům. „Nesundám si svůj hidžáb, protože se nechci dostat do problémů. Nedávno i mně na dva týdny zabavili auto za to, že jsem nebyla dostatečně zahalená,“ uvedla dvacetiletá Paníz Masoumiová.
Právě studentky stojí v centru odporu proti přísným nařízením režimu. V soukromí se posmívají kampani, ve které je chce vláda přesvědčit, že nosit šátek znamená být svobodnější a mít u mužů větší respekt. „Pokud by společnost jako celek změnila svůj pohled na povinné nošení hidžábu, pak bych si ho sundala také. Do té doby ale ne,“ myslí si osmnáctiletá studentka Nikki Ghassempourová.
Aktivistka musela utéct ze země
Mladým ženám se nelíbí ani to, že obávaná mravnostní policie nedávno posílila o další dvě tisícovky dohlížitelů, kteří je mohou bez soudu poslat až na měsíc za mříže. Třeba aktivistka Azam Jangrávíová v únoru mávala na veřejnosti svým hidžábem, aby následně skončila v policejní vazbě.
Se svou dcerou Vianou pak musela opustit zbytek rodiny a před vězením uprchnout do exilu. „Navzdory všem obavám o budoucnost mé dcery jsem si zkrátka řekla: Viana nemůže vyrůstat v těch samých otřesných podmínkách, jako jsem musela vyrůstat já,“ podotkla Jangrávíová.
Její čin však inspiroval další ženy. Podle aktivistky stál na začátku hnutí, které by jednou mohlo vyvrcholit i změnou režimních pravidel. Na otázku kdy, ale odpověď nemá. Podle ní nepomohou ani tvrdší sankce, které přijaly Spojené státy. Změnu totiž podle aktivistky musejí chtít samotní Íránci.
