Do evropských voleb zbývá měsíc. Hlasovat budou i Britové, čeká se vzestup populistů

2 minuty
Události ČT: Měsíc do evropských voleb
Zdroj: ČT24

Už za měsíc se v členských zemích Evropské unie otevřou volební místnosti. Nové europoslance vyberou občané všech zemí osmadvacítky včetně Spojeného království. Tamní voliči původně hlasovat neměli, nakonec ale musí, protože jejich země z Unie zatím neodešla.

Přesně za měsíc si budou moci nejen Češi, ale dalších více než 350 milionů Evropanů vybrat svoje zástupce v Bruselu. Výsledek voleb však určí mnohem víc než jen složení parlamentu.

Současní poslanci se nejvíce obávají výrazného posílení antisystémových populistů, jako jsou třeba předseda italské strany Liga Matteo Salvini nebo šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová. Znamenalo by to konec pro současný směr Evropy. 

„Je složité to dobře popsat, ale všechno se tak rychle mění. Kvůli globalizaci, technologickému pokroku. Pro lidi je těžké s tím držet krok,“ odpovídá na dotaz po příčinách vzestupu populismu Ska Kellerová, kandidátka Zelených na šéfku Evropské komise.

V Británii zřejmě uspějí strůjci odchodu z EU

Největší atrakcí ale letos budou Britové. Na Ostrovech se totiž původně volby konat neměly. Jenže nakonec budou a podle průzkumů v nich paradoxně uspějí strany stojící za brexitem. Navíc právě ty se budou podílet nejen na sestavování vedení europarlamentu, ale i na výběru příští Komise. 

„Vracím se. Vlastně se nás vrací mnohem, mnohem víc,“ uvedl europoslanec Nigel Farage. Bývalý předseda euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) jde nyní do voleb se svou novou Stranou pro brexit. 

„Jsou to členové, mají legitimní právo se voleb účastnit, o tom nepochybuji. Ale znovu – tohle není věc, které bych mohl rozumět, podpořit ji, a nemyslím si ani, že je to politicky vhodné,“ komentoval ambice euroskeptiků Manfred Weber, lidovecký kandidát na šéfa Evropské komise.

V Česku budou volby 24. a 25. května

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční od čtvrtka 23. května do neděle 26. května. Česko bude jedinou zemí, kde budou moci lidé přijít k urnám v průběhu dvou dnů, 24. a 25. května. Hlasovat budou moci v pátek od 14:00 do 22:00, v sobotu od 8:00 do 14:00. Česko bude mít v novém europarlamentu 21 zástupců, stejně jako dosud.

Češi patří spolu se Slováky, Iry a Malťany mezi pouhé čtyři země, jejichž občané nedostanou šanci volit mimo svou vlast. Oba středoevropské státy v minulých eurovolbách ovládly nejnižší příčky žebříčku volební účasti, která zde nedosáhla ani 20 procent.

Právě malým zájmem o volby vysvětlují autoři českého volebního zákona i úřady, proč opět nebude možné volit například na ambasádách. Někteří experti naopak poukazují na to, že volební účast u krajanů žijících v zahraničí bývá nadprůměrná a že právě eurovolby by pro ně mohly být zajímavější než pro velkou část Čechů, kteří žijí ve své rodné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...