Sísí jako ještě silnější vůdce s možností vládnout do 2030? Egypťané hlasují o změně ústavy

Egypťané v sobotu začali odevzdávat hlasy v referendu o změnách v ústavě. Jedna z nich dává prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu možnost zůstat v úřadu do roku 2030. Sísí přišel do hlasovací místnosti mezi prvními ráno v káhirské čtvrti Heliopolis, kde je jeho sídlo.

Parlament už změny odhlasoval v úterý a jak píše agentura AFP, očekává se, že projdou i v referendu, které potrvá do pondělí. Výsledek má být ohlášen 27. dubna. Hlasuje se po tři dny vždy od 9 do 21 hodin a právo vyslovit se má 62 milionů Egypťanů.

Změna umožní prodloužit Sísího současný čtyřletý mandát o dva roky a kandidovat znovu na příštích šest let v roce 2024. Opozice to označuje za soustřeďování moci do rukou prezidenta, avšak v kampani před referendem dostala málo prostoru. Města zaplavily fotografie Sísího a výzvy k účasti v referendu, u silně střežených volebních místností v sobotu zněly vlastenecké písně.

„Na prezidentově mandátu nezáleží, pokud prezident pracuje a plní svou roli. A Sísí toho už hodně udělal,“ řekl Muhammad Abdas Salám, který odevzdal svůj hlas v Káhiře. Jiný volič pouze sdělil, že pracuje v podniku, který požádal své zaměstnance, aby šli odevzdat hlas.

Sísí je u moci od roku 2014. Zvolen byl po svržení svého předchůdce Muhammada Mursího, který kandidoval za Muslimské bratrstvo po svržení někdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Sísí se těší v Egyptě popularitě, byť se na Mursího svržení podílel a zakázal Muslimské bratrstvo. V loňských volbách mu dalo hlas přes 97 procent voličů.

Politolog Mustafá Saíd z univerzity v Káhiře řekl, že prosazované ústavní změny v moderní historii Egypta nemají obdobu. „Soustřeďují moc v rukou jednoho člověka na úkor ostatních. Návrat bude obtížný, protože kdo se vzdá tak velké moci?“ řekl.

Ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch vyzvali egyptské úřady, aby proces ústavních změn zastavily, protože to posílí autoritářský režim.

Změny rozšiřují vliv armády a vojenským soudům dávají větší pravomoci při stíhání civilistů. Prezident současně dostává právo jmenovat nejvyšší soudce a obejít právní dohled při prosazování návrhů zákonů. Nově se ustavuje funkce jednoho nebo více viceprezidentů a stanovuje 25procentní kvóta pro počet žen v dolní komoře parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 17 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...