Sísí jako ještě silnější vůdce s možností vládnout do 2030? Egypťané hlasují o změně ústavy

Egypťané v sobotu začali odevzdávat hlasy v referendu o změnách v ústavě. Jedna z nich dává prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu možnost zůstat v úřadu do roku 2030. Sísí přišel do hlasovací místnosti mezi prvními ráno v káhirské čtvrti Heliopolis, kde je jeho sídlo.

Parlament už změny odhlasoval v úterý a jak píše agentura AFP, očekává se, že projdou i v referendu, které potrvá do pondělí. Výsledek má být ohlášen 27. dubna. Hlasuje se po tři dny vždy od 9 do 21 hodin a právo vyslovit se má 62 milionů Egypťanů.

Změna umožní prodloužit Sísího současný čtyřletý mandát o dva roky a kandidovat znovu na příštích šest let v roce 2024. Opozice to označuje za soustřeďování moci do rukou prezidenta, avšak v kampani před referendem dostala málo prostoru. Města zaplavily fotografie Sísího a výzvy k účasti v referendu, u silně střežených volebních místností v sobotu zněly vlastenecké písně.

„Na prezidentově mandátu nezáleží, pokud prezident pracuje a plní svou roli. A Sísí toho už hodně udělal,“ řekl Muhammad Abdas Salám, který odevzdal svůj hlas v Káhiře. Jiný volič pouze sdělil, že pracuje v podniku, který požádal své zaměstnance, aby šli odevzdat hlas.

Sísí je u moci od roku 2014. Zvolen byl po svržení svého předchůdce Muhammada Mursího, který kandidoval za Muslimské bratrstvo po svržení někdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Sísí se těší v Egyptě popularitě, byť se na Mursího svržení podílel a zakázal Muslimské bratrstvo. V loňských volbách mu dalo hlas přes 97 procent voličů.

Politolog Mustafá Saíd z univerzity v Káhiře řekl, že prosazované ústavní změny v moderní historii Egypta nemají obdobu. „Soustřeďují moc v rukou jednoho člověka na úkor ostatních. Návrat bude obtížný, protože kdo se vzdá tak velké moci?“ řekl.

Ochránci lidských práv z organizace Human Rights Watch vyzvali egyptské úřady, aby proces ústavních změn zastavily, protože to posílí autoritářský režim.

Změny rozšiřují vliv armády a vojenským soudům dávají větší pravomoci při stíhání civilistů. Prezident současně dostává právo jmenovat nejvyšší soudce a obejít právní dohled při prosazování návrhů zákonů. Nově se ustavuje funkce jednoho nebo více viceprezidentů a stanovuje 25procentní kvóta pro počet žen v dolní komoře parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 6 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.