Švýcaři zřejmě přestanou hromadit kávu pro případ nouze. K přežití není nutná, tvrdí vláda

Švýcarská vláda se chce zbavit národních nouzových zásob kávy, které země shromažďuje po celá desetiletí. Aktuálně se jedná o 15 300 tun zboží. Vláda kávové boby nadále nepovažuje za důležité pro přežití lidí, vyplývá z návrhu, o němž informovala agentura Reuters.

Švýcarsko zřídilo systém nouzových rezerv mezi první a druhou světovou válkou, aby země byla připravena na možný nedostatek v případě konfliktu, přírodního neštěstí nebo epidemií. Firma Nestlé, výrobce instantní kávy Nescafé, a další dovozci, pražírny a prodejci musí podle zákona skladovat pytle nepražené kávy.

Zásoby na tři měsíce

O povinné rezervy kávy se nyní stará 15 společností. Celkem 15 300 tun by vystačilo asi na čtvrt roku. „Federální úřad pro zásobování národního hospodářství usoudil, že káva není nezbytná pro život. Káva nemá téměř žádné kalorie a nepřispívá tak z fyziologického hlediska k zajištění výživy,“ uvedla vláda.

Podle návrhu by povinnost skladovat kávu měla skončit v roce 2022. Firmy by tyto zásoby mohly využít podle svého uvážení. Finální rozhodnutí o zrušení zásob by mohlo padnout v listopadu.

Zapomínáte na antioxidanty, upozorňují kritici

Ne všichni se zrušením strategických rezerv souhlasí. Třeba organizace Reservesuisse, která dohlíží na zásoby potravin v zemi, požádala vládu, aby své doporučení přehodnotila.

Organizace tvrdí, že 12 firem chce nadále uchovávat nouzové zásoby, částečně kvůli tomu, že současný systém posiluje dodávkový řetězec. Někteří také tvrdí, že se věnuje málo pozornosti přínosu kávy pro zdraví díky obsahu antioxidantů a vitaminů. 

Švýcarsko financuje povinné zásoby z poplatku za dovoz kávových bobů, který činí 3,75 franku (85 korun) z každých 100 dovezených kilogramů. Ročně tak získá na kompenzace pro firmy, které kávu skladují, 2,7 milionu franků.

Země má osm a půl milionu obyvatel a roční spotřeba na osobu zde podle údajů mezinárodní organizace kávy ICO činí zhruba devět kilogramů. V Británii je to v průměru 3,3 kilogramu na osobu a v USA 4,5 kilogramu.

Švýcarsko se zásobuje také dalšími základními produkty, jako je cukr, rýže, jedlý olej nebo krmivo pro zvířata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...