Spojené státy zrušily sankce vůči třem firmám ruského miliardáře Děripasky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila sankce proti třem firmám napojeným na ruského oligarchu Olega Děripasku, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina. Zrušení postihu důrazně odmítali demokratičtí senátoři, k nimž se připojilo i jedenáct republikánů. Ministerstvo financí zároveň ujistilo, že na sankcích týkajících se osobně Děripasky se nic nemění.

Sankce proti ruským společnostem Rusal, EN+ Group Plc a EuroSibEnergo byly vyhlášeny loni v dubnu kvůli ruské anexi Krymu, údajnému ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a ruské podpoře režimu Bašára Asada.

Někteří američtí zákonodárci z obou hlavních politických táborů argumentovali, že by se postih neměl uvolňovat, dokud neskončí práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňuje ruskou roli v amerických prezidentských volbách. Senát začal projednávat rezoluci, která zrušení sankcí odmítá.

Naopak mnoho z republikánů, kteří byli proti zachování postihu, se obávalo dopadu na světový obchod s hliníkem, uvedli představitelé Trumpovy administrativy. Děripaska podle nich svůj podíl ve společnostech snížil a už je neovládá. Kritici zrušení sankcí ale tvrdí, že společnosti ovládá stále. 

Rusal je druhým největším producentem hliníku na světě a firma EN+ vlastní téměř polovinu jeho akcií. Děripaska se po vyhlášení postihu zavázal svůj kontrolní majetkový podíl omezit. Americké ministerstvo financí v neděli konstatovalo, že všechny tři společnosti snížily přímé i nepřímé Děripaskovy podíly v nich a že se vlivu ruského oligarchy zbavily.

Děripaska snížil podíl a odešel ředitel Rusalu

Děripaskův podíl ve společnosti En+ se snížil ze 70 na 44,95 procenta, část akcií předal dobročinnému fondu. Hlasovací práva má nyní pouze na 35 procent svých podílů, ty jsou ale rozprostřeny mezi další lidi či subjekty.

Mezi nimi je nadace, kterou Děripaska založil před dvaceti lety, jeho bývalá manželka a tchán či ruská banka VTB, jež je také cílem sankcí. Hlasovací práva k těmto podílům mají být převedena na třetí strany bez vazeb na Děripasku, píše web televize CNN.

Po oznámení ministerstva financí se svých funkcí vzdal předseda představenstva a ředitel společnosti Rusal Jean-Pierre Thomas, který byl do čela firmy zvolen před měsícem. Jeho odchodem z řídicích funkcí americké ministerstvo podmínilo zrušení sankcí. Hodnota akcií Rusalu na burze v Hongkongu vzrostla o pět a na moskevské burze o deset procent. Kurz rublu se zvýšil vůči dolaru i euru.

Těžba hliníku je v Rusku po Číně největší na světě. Zavedení sankcí vyvolalo rostoucí zájem o čínský hliník, jehož export loni dosáhl rekordních objemů.

Sankce vůči Děripaskovi a jeho dalším firmám platí dál

Sankce proti Děripaskově osobě, vyhlášené loni v dubnu, zůstávají v platnosti. Stejně tak všechny ostatní společnosti ruského miliardáře blízkého Kremlu, v nichž má víc než padesátiprocentní podíl, budou i dál sankcemi postiženy. 

Děripaska měl úzké vazby na bývalého šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta, který se loni v září rozhodl s vyšetřovatelem Muellerem spolupracovat a přiznal se k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Ruská média řadí oligarchu do nejužšího okruhu Putinových spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 8 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 8 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 11 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 12 hhodinami
Načítání...