Ofenziva na severu Sýrie je nepřijatelná, mohou tam být naši vojáci, reaguje Pentagon na Turky

Nová turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, kterou ve středu avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, by byla nepřijatelná. Uvedlo to americké ministerstvo obrany. Milice na severu Sýrie bojují spolu s americkými jednotkami proti radikálům z organizace Islámský stát (IS).

„Jednostranná vojenská akce jakékoli strany v severovýchodní Sýrii, obzvlášť když v oblasti mohou být američtí vojáci, vzbuzuje vážné obavy. Takovou akci bychom považovali za nepřijatelnou,“ uvedl mluvčí Pentagonu Sean Robertson.

Podle něj Spojeným státům záleží na bezpečnosti turecké hranice, boj proti IS ale ještě není u konce a Syrské demokratické síly (SDF), jichž jsou milice YPG součástí, jsou důležitým spojencem v tomto boji.

Turecký prezident Erdogan ve středu oznámil, že armáda jeho země „během několika dní“ zahájí operaci východně od Eufratu. Cílem akce má být podle prezidenta vyčistit území „od separatistické teroristické organizace“, kterou podle něj YPG je. „Cílem Turecka nebudou američtí vojáci, ale členové teroristických skupin,“ ujistil Erdogan.

Turecká hlava státu oznámení učinila krátce poté, co Pentagon sdělil, že v severní Sýrii zřídí vlastní kontrolní stanoviště, aby „zabránil střetům mezi tureckou armádou a kurdskými milicemi“. Podle Erdogana není cílem amerických stanovišť „ochrana země před teroristy, ale ochrana teroristů před Tureckem“.

Ankara považuje kurdské milice YPG za teroristickou organizaci. Důvodem turecké operace na severu Sýrie je ale hlavně obava z rostoucího vlivu Kurdů v regionu u turecké hranice, na jejíž druhé straně působí separatistická organizace Strana kurdských pracujících (PKK). Ta vede s tureckou armádou už několik desetiletí ozbrojený boj za autonomii Kurdů.

Kurdské milice jsou ovšem hlavní součástí Syrských demokratických sil (SDF), arabsko-kurdských spojenců, kteří jsou navázáni na mezinárodní koalici proti IS vedenou Spojenými státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPo sečtení více než pětiny hlasů má většinu opoziční Tisza

Maďarská opoziční strana Tisza by ve 199členném parlamentu měla získat 128 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 21,5 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 62 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla osm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...