Neexistují okolnosti, za kterých bychom dohodu o brexitu podpořili, varuje šéfka severoirské DUP

Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová v reakci na návrh dohody o brexitu řekla, že neexistují okolnosti, za kterých by její strana dokument podpořila. Fosterová to uvedla jen několik minut poté, co se pro dohodu vyslovil nedělní summit EU v Bruselu. Nově vyjednaný dokument bude v příštích týdnech britská premiérka Theresa Mayová hájit v parlamentu, kde však nemá jistou podporu. Dohodu podle Jeremyho Corbyna nepodpoří ani opoziční labouristé.  

Britská premiérka Theresa Mayová a předsedkyně DUP Arlene Fosterová
Zdroj: Reuters Autor: Clodagh Kilcoyne

Zástupci 27 zemí Evropské unie v neděli podpořili text dohody o britském odchodu z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Hned po nedělním mimořádném summitu EU předsedkyně severoirské DUP, která toleruje současnou menšinovou britskou vládu konzervativců, řekla, že neexistují okolnosti, za kterých by její strana dokument podpořila.  

Ujednání je pro unionisty nepřijatelné, protože by oddělilo Severní Irsko od Spojeného království.

Zda její strana v této souvislosti ukončí podporu menšinové vlády Mayové Fosterová neuvedla. Vyzvala ale k dalším rozhovorům, které by vedly k lepšímu plánu. „Myslím, že bychom měli využít nynějšího času k tomu, abychom hledali třetí cestu, jinou cestu, lepší cestu,“ citovala Fosterovou zpravodajská stanice BBC.  

Schválenou dohodu kritizoval i vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Dokument označil za „špatnou dohodu pro zemi“. „Jde o důsledek ostudného selhání při vyjednávání, které vyústilo v to nejhorší možné,“ prohlásil Corbyn. Dodal, že jeho strana dohodu v parlamentu nepodpoří. Spolu s dalšími stranami se ale labouristé budou snažit vypracovat alternativní plán.
Video Události
video

Události ČT: Mimořádný summit EU potvrdil dohodu o brexitu

Mayová: dojednaná dohoda je nejlepší možná

Mayová z Bruselu v neděli vzkázala, že dojednaná dohoda o odchodu země z EU je nejlepší možná a splňuje to, co si britští občané přáli, když před více než dvěma lety hlasovali v referendu pro brexit.

Ujednání znamená konec volného pohybu osob a návrat kontroly nad britskými hranicemi, konec vysokých každoročních plateb do unijního rozpočtu i návrat plné kontroly nad britskými zákony, domnívá se Mayová.

Dokument  podle ní ale také zaručí, že Británie bude mít s Evropskou unií hospodářské partnerství těsnější než jakákoli jiná země. „Je to dobré pro byznys a je to v našem národním zájmu,“ zdůraznila premiérka. Potřeba je také zachovat trvající úzké bezpečnostní partnerství.  

Britský šéf diplomacie Jeremy Hunt rovněž dojednané dokumenty ocenil, nicméně také vyjádřil pochybnosti ohledně budoucího schválení. Dohoda je podle Hunta velmi dobrým východiskem pro to, aby Británie dostala při odchodu z EU všechno, co chce. Její schválení ale bude výzvou, dodal.

Video Studio ČT24
video

Tisková konference britské premiérky Theresy Mayové

Média už v sobotu zveřejnila dopis, který Mayová napsala přímo britskému lidu a ve kterém ho žádá o podporu pro svou dohodu o odchodu země z Evropské unie. V otevřeném listu mimo jiné říká, že udělá vše pro to, aby se jí podařilo dohodu prosadit v britském parlamentu. „Bude to dohoda, která je v našem národním zájmu, taková, která bude fungovat pro celou zemi a pro všechny obyvatele, ať již hlasovali pro Odejít či Zůstat,“ napsala premiérka v dopise zaslaném novinářům.

Skotská premiérka a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová, jejíž strana dohodu rovněž nechce podpořit, ale list ihned zkritizovala s tím, že „téměř nic v tomto zoufalém dopisu není pravda“.

Riziko „tvrdého brexitu“ 

Odmítnutí dokumentu v britském parlamentu může znamenat, že Británie 29. března 2019 opustí evropský blok formou takzvaného „tvrdého brexitu“, tedy bez dohody a se všemi příslušnými důsledky pro obchodní i další vzájemné vztahy.   

O dohodě bude podle Mayové parlament v Londýně hlasovat ještě před Vánoci. Prosazení dohody ve skepticky naladěném britském parlamentu ale nebude jednoduché; odmítá ji totiž nejen opozice, ale i část jejích vlastních konzervativních poslanců.

Nejcitlivější částí dohody o brexitu je přitom podle historika z Univerzity Karlovy Martina Kováře ta, která se týká hranic Severního Irska. „Nespokojenost panuje u konzervativců, severních Irů, po svém to vidí Evropská unie,“ řekl s tím, že navzdory dohodě je budoucnost hranice Severního Irska velmi nejasná.

Vztahy mezi Británií, Irskem a Severním Irskem přitom mohou být křehčí, než se na první pohled zdá, uvedl Kovář a dodal, že v případě komplikací nelze vyloučit, že se opět nevyhrotí.