Američané rozhodují o novém složení Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a některých guvernérech. Jasná výhra demokratů by mohla znepříjemnit zbytek volebního období prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle průzkumů by jeho republikáni měli udržet horní komoru, demokraté by zase měli získat tu dolní. Na některých místech lidé stáli dlouhé fronty. Byly hlášeny i problémy s hlasovacími přístroji. Úřady zaznamenaly několik případů záměrného šíření dezinformací, volební infrastruktura prý ale nebyla narušena.
Volební místnosti se ve většině amerických států otevřely v sedm hodin ráno místního času. Už v pět hodin ale hlasování zahájily některé okresy státu Vermont. Následují místnosti ve státech Maine, New York, New Jersey nebo Virginie. Hlasovací prostory budou otevřené většinou dvanáct hodin. Na mnoha místech se od rána tvořily fronty, to je případ třeba Miami nebo Virginie. Ve Washingtonu stáli lidé navzdory dešti.
Ve frontách museli voliči čekat i ve městě Decatur v Georgii. Podle televize CNN to bylo způsobeno i závadami hlasovacích přístrojů – při ověřování identity voličů přístroje například hlásí, že člověk už hlasoval.
Na jiném místě si čekající lidé odskočili do supermarketu pro vodu, džus a sušenky. „Voliči jsou dost rozčilení a mají pocit, že nikdo tuto situaci pořádně neřeší,“ popsala atmosféru u jedné z volebních místností v Georgii jistá žena. Lidé prý sice dostali provizorní hlasovací lístky, ale příliš je nechtějí používat, a tak čekají, až přístroje budou fungovat.
V okrese Porter na severozápadě Indiany neotevřelo 12 hlasovacích místnostní v oficiálně stanovený čas, soudce proto nařídil, že zde hlasování skončí později, na některých místech až o dvě a půl hodiny. Na ostrově Prudence ve státě Rhode Island se porouchal jediný hlasovací přístroj a nový musely úřady do volební místnosti poslat trajektem. Hlasování ale nebylo
přerušeno, voliči mohli použít papírové lístky, které následně volební komise načetla pomocí skeneru.
V Pensylvánii muž vyhrožoval zabitím volební komise
Na některých místech v Severní Karolíně volební komise ohlásila problémy se čtečkou hlasovacích lístků, za což zřejmě mohla vysoká vzdušná vlhkost. Vyhrocená situace se stala v městečku South Franklin na západě Pensylvánie, kde jistý muž vyhrožoval, že zastřelí volební komisi, poté co mu sdělila, že k volbám zaregistrován není. Policie ho zadržela a muž již byl obviněn z výtržnictví a z nebezpečného vyhrožování.
V některých amerických městech jezdila veřejná doprava zadarmo a někteří provozovatelé taxislužeb nabízejí slevy na jízdu k volební místnosti. Oproti volbám před čtyřmi lety výrazně vzrostl počet lidí, kteří využili možnosti hlasovat předčasně.
Jde o hodně, shodují se voliči
„Myslím, že lidi by měli vyjít ven a volit. Možná to nejsou ty nejdůležitější volby, ale myslím, že jde o něco, o co se lidé dnes doopravdy zajímají. Možná i více než v posledních letech,“ uvedl jeden z newyorských voličů Austin Mora. „Aniž bych se chtěl dotknout současného prezidenta, nelíbí se mi, co se děje, ani ty změny, které přicházejí. Nemůžete udělat změnu, když nevyřknete svůj hlas,“ míní další volič Alex Jean Beulieu.
Nejsilnější vlna výsledků se očekává ve středu po jedné hodině ranní SEČ, nicméně první odhady podle průzkumů u volebních místností lze podle amerických médií očekávat už kolem půlnoci. Sám Trump tráví volební den v Bílém domě mimo zraky veřejnosti ve společnosti svého politického týmu, rodiny a přátel.
Vedle nového složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu vybírají Američané také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech. Voliče v řadě států čeká i série referend, například o legalizaci marihuany či daňových otázkách.
Největší pozornost je ale upřena na Kongres, nad kterým teď mají kontrolu republikáni. Pokud převahu ve Sněmovně reprezentantů skutečně ztratí, bude to pro Trumpovu administrativu opírající se o Kongres velká komplikace. Demokraté se totiž netají tím, že kontroverzního prezidenta chtějí blokovat. Trump by tak byl nucen k vyjednávání se svými politickými soupeři a k vládě prostřednictvím exekutivních nařízení, tedy dekretů.
Ovládnutí Kongresu demokraty by nejen zvýšilo opoziční tlak na Trumpa, ale demokratům by to poskytlo i možnost zahájit vůči prezidentově administrativě vyšetřování. To by mohlo vést až k impeachmentu, tedy ústavní žalobě vedoucí k Trumpovu odvolání.
„Probudila jsem se sice rozbolavělá, ale řekla jsem si, že se vypravím ven a odvolím,“ cituje agentura AP 74letou Claru Swallowsovou z Indiany, dřívější voličku republikánů, která však nyní volí demokraty. Říká, že jí vadí, jak Trump rozdmýchává etnické a rasové napětí. „Jsem tady, abych dala najevo, že nenávist nezvítězí,“ prohlásila.
Trump se do poslední chvíle kampaně snažil podporovat republikánské kandidáty a mobilizovat své příznivce kontroverzním tématem migrace. Ve státě Montana přišla republikány podpořit 55letá Jennifer Ragerová. Nechce, aby Trump měl komplikace kvůli případnému posílení demokratů v Kongresu USA. „Víte, mám takový dojem, že se opravdu snaží odvádět dobrou práci a chránit naši zemi,“ uvedla.
Ženy do popředí
V souvislosti s volbami se mluví o takzvané růžové vlně. Jen do Sněmovny reprezentantů kandiduje na 400 žen. Do senátorských lavic chce zasednout třeba republikánka Martha McSallyová, pilotka armádních bojových letounů, která působila v Iráku a Afghánistánu. „Stejně jako prezidenta mě unavuje politická korektnost politiků a jejich nesmyslné výmluvy. Jsem vojenská pilotka a jako taková i mluvím,“ zdůraznila McSallyová.
Opak představuje kandidátka demokratů do Sněmovny reprezentantů, bývalá královna krásy Mallory Haganová.
Demokratka Rashida Tlaibová, která je palestinského původu, bude s největší pravděpodobností vůbec první muslimka, která zasedne v Kongresu. „Říkají nám, že máme mlčet. Že máme zůstat doma a nechat si všechno líbit. S tím je konec!“ prohlásila Tlaibová. V letošním hlasování má šanci uspět i první Afroameričanka v historii, demokratka Stacey Abramsová, která kandiduje na guvernérku státu Georgia.
Kampaň plná osobních útoků
O Sněmovnu reprezentantů zuřil předvolební boj do poslední chvíle, kampaň byla plná osobních útoků. Příkladem byl sedmý okrsek ve Virginii. V oblasti u Richmondu, hlavního města státu Virginie, žije téměř 800 tisíc lidí. Jedná se o tradiční baštu republikánů. Demokrata odtud lidé nezvolili do Kongresu už 47 let. Prohrát zde by bylo pro Republikánskou stranu zvlášť citlivé.
Republikána Davida Brata, který zde usiluje už o třetí dvouletý mandát, poslední průzkum nepotěšil. Naznačil, že v dosud vyrovnaném souboji začíná ztrácet. Jeho rivalka, demokratka Abigail Spanbergerová, dokázala vybrat na kampaň v přepočtu téměř 135 milionů korun – dvakrát víc než on. Zareagoval negativní reklamou namířenou proti ní.
„Zamlčuje selhání Obamacare a jejího vlastního programu zdravotního pojištění, který navyšuje kontrolu vlády nad ekonomikou o 32 bilionů dolarů, a vyžaduje, abyste platili dvojnásobné daně,“ zaútočil Brat.
„Bavíme se o zdravotní péči, vzdělání, pracovních místech a ekonomice. Mluvíme i o tom, jak změnit vnímání politiky. Jak do našich diskusí vrátit slušnost a zdvořilost,“ oponuje Spanbergerová.
Kandidátka demokratů vsadila na kontaktní kampaň. Podat ruku, společně se vyfotit a prohodit několik vět. Stovky dobrovolníků z jejího štábu navíc týdny roznášely letáky a obcházely voliče.
„V neděli jsme zaklepali na sedmdesát tisíc dveří po celém sedmém okrsku. To je obrovský výkon na jednu kampaň do Kongresu,“ dodala Dana Byeová, manažerka volební kampaně Abigail Spanbergerové.
Volby vyvolávají obrovskou pozornost amerických novinářů, kteří hlasování označují za referendum o politice prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco při kongresových volbách před čtyřmi lety věnovaly hlavní televizní stanice výsledkům hlasování zhruba hodinu večerního vysílacího času, tentokrát budou televize ABC, NBC a CBS o volbách informovat tři hodiny. Samozřejmostí jsou dílčí informace o průběžném sčítání.
