Bosnu a Hercegovinu čekají volby. Národnost je stále citlivým tématem

Horizont ČT24: Bosna a Hercegovina se připravuje na volby (zdroj: ČT24)

Bosna a Hercegovina se připravuje na prezidentské a parlamentní volby. Ty se se budou konat v neděli sedmého října. Pro zemi, která se potýká s vysokou nezaměstnaností, korupcí a mezietnickými spory,  se jedná už o osmé volby za třiadvacet let od konce války.

Volební místnosti se v této postjugoslávské zemi otevřou v neděli v sedm hodin ráno. Její obyvatelé budou moct vybírat vedení státu následujících dvanáct hodin. 

Bosnu a Hercegovinu přitom stále sužuje korupce, spory jednotlivých etnik a vysoká nezaměstnanost, která mezi mladými lidmi dosahuje téměř čtyřiceti procent. Tyto problémy vyhání jejich generaci za lepším životem do zahraničí.  

„Nikdy jsem si nemyslela, že opustím svou vlast, ale v Bosně a Hercegovině teď jednoduše nevidím žádnou budoucnost,“ uvedla květinářka Sanela Hadžimehmedovičová, která se v blízké době odstěhuje do Švédska. Vystudovaná učitelka totiž ani šest let po škole nenašla práci ve svém oboru.  

Za posledních pět let stejnou cestu zvolilo asi 170 tisíc lidí. To je zhruba pět procent obyvatel Bosny a Hercegoviny. Přes obrovské hospodářské problémy, které ještě umocnily katastrofální záplavy z roku 2014, ale svou kampaň na ekonomice a boji s korupcí postavilo jen minimum stran.

Etnicita je v Bosně stále citlivou otázkou

Většina politiků v Bosně a Hercegovině stále ještě přemýšlí hlavně podle etnického klíče. Ani 23 let od konce války, ve které zemřelo přes sto tisíc lidí, si totiž k sobě Bosenští Srbové, Muslimové a Chorvati cestu nenašli. 

Výsledky hlasování naznačí, jestli lákadlo v podobě členství v Evropské unii pomůže obyvatelům balkánského státu příkopy překonat. Proevropskou orientaci Bosny a Hercegoviny prosazuje muslimský kandidát na prezidenta Sefik Džaferovič. 

  • Bosna a Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a tříčlenné předsednictví, které je složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Výkon ústřední vlády je ale velmi omezený, protože země je do značné míry decentralizovaná. Skládá se ze dvou autonomních entit a jednoho regionu: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky Srbské a regionu Brčko, který patří pod místní vládu. Federace Bosny a Hercegoviny je sama o sobě složitá a skládá se z 10 federálních jednotek – kantonů. 
  • Zdroj: Wikipedie

Naopak bosenskosprbský kandidát Milorad Dodik, kterého přímo podpořil i ruský prezident Vladimir Putin, volá po větší autonomii, nebo dokonce odtržení Republiky srbské.

Vytvoření samostatné oblasti požaduje i chorvatský lídr. Někteří západní diplomaté varují před novým ozbrojeným konfliktem „Všechny náznaky případné eskalace konfliktu jsou čistou spekulací. Není to skutečné. Nebylo by to v zájmu Republiky srbské,“ uvedl Milorad Dodik. 

Bosna a Hercegovina
Zdroj: WikiCommons

Výsledky hlasování se dají jen těžko předvídat. Nejen kvůli složitosti volebního systému a nedostatečně důvěryhodným průzkumům, ale i kvůli tomu, že se všechny strany už během kampaně vzájemně obviňovaly z podvodů. I proto bude na volby dohlížet víc než 50 tisíc pozorovatelů.