„Mohli jsme to zvládnout lépe.“ Su Ťij promluvila o pronásledování Rohingů

Vůdkyně Myanmaru Su Ťij přiznala, že její vláda mohla situaci s násilím utlačovanými Rohingy zvládnout lépe. Z Arakanského státu kvůli perzekucím armády uprchlo za poslední rok do sousedního Bangladéše na 700 tisíc příslušníků této muslimské menšiny. Organizace spojených národů označila operace tamní armády za etnickou čistku. Su Ťij také hájila verdikt nad novináři Reuters – rozsudek podle ní nemá co do činění se svobodou projevu.

Vůdkyně Myanmaru Su Ťij
Zdroj: REUTERS Autor: Kham

Operace myanmarské armády spustil útok rohingských povstalců na stanoviště policie v Arakanském státě loni v srpnu.

„Podívám-li se zpět, situace se mohla zvládnout jinými způsoby lépe,“ prohlásila Su Ťij v Hanoji na Světovém ekonomickém fóru. „Jsme ale přesvědčeni, že v zájmu dlouhodobé bezpečnosti a stability musíme být spravedliví ke všem stranám. Nemůžeme určit, koho bude právní řád chránit,“ dodala.

Dlouhá léta vězněná disidentka a držitelka Nobelovy ceny míru připomněla, že v Myanmaru je stále částečně u moci armáda. „Politický aspekt těch operací je samozřejmě něco, za co musí vláda převzít plnou odpovědnost. A jak ráda občas říkám, i když v reálu máme tak 75 procent moci, musíme přijmout stoprocentní odpovědnost. Proto máme zvolenou vládu,“ zdůraznila Su Ťij.

Věříme v právní řád, komentovala Su Ťij rozsudek nad novináři Reuters

Šéfka vlády se vyjádřila také k nedávnému verdiktu nad dvěma reportéry Reuters odsouzenými minulý týden v Myanmaru k sedmi letům vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Oba muži trvají na své nevině a tvrdí, že jim dokumenty podstrčila policie.

„Zajímalo by mě, kolik lidí si skutečně přečetlo rozsudek, který nijak nesouvisel se svobodou slova, ale zakládal se na ochraně státního tajemství,“ prohlásila Su Ťij. „Věříme v právní řád, mohou se odvolat a ukázat, proč byl rozsudek špatný,“ upozornila vůdkyně.

Odsouzení novináři zdokumentovali případ masakru v rohingské vesnici Indin. Sedm myanmarských vojáků bylo následně odsouzeno k šesti až deseti rokům vězení. Jde o jediný případ, kdy armáda přiznala, že vojáci Rohingy zavraždili.

Převážně buddhistický Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva.