Navzdory řadě vstřícných gest amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusku zavádí Spojené státy proti Moskvě další sankce, tentokrát kvůli otravě bývalého špiona Sergeje Skripala. Události, které na první pohled evokují dvojkolejnost americké zahraniční politiky, ale nejsou podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka kvůli tamnímu politickému systému ničím překvapivým.
Dvojkolejnost americké zahraniční politiky? Kromě Trumpa má velký vliv i Kongres, vysvětlují experti
90’ ČT24: Rusko-americké vztahy (zdroj: ČT24)
„Zahraniční politika není výlučnou pravomocí ani prezidenta, ani Kongresu. A v některých otázkách se zdá, že prezident spíš klouže po povrchu a soustředí se na věci, které jsou pro něj důležité. To znamená obchodní vztahy. V některých věcech, jako je vztah k Rusku, hraje důležitější roli Kongres a odpovídající senátní a sněmovní výbory,“ uvedl Pondělíček. Podle něj sleduje Donald Trump zahraniční politiku jen do té míry, do které ovlivňuje jeho cílové voliče.
Bývalý diplomat Jaromír Novotný považuje nevypočitatelnost Donalda Trumpa dokonce za ohrožení mezinárodních vztahů: „Trump se sejde s Putinem v Helsinkách, vypadá to, že to bude lepší, ale okamžitě zaútočí. Zruší dohodu s Íránem, pak jim nabídne, že se s nimi sejde. A pak řekne, že pokud nebudou poslouchat, neudělá nic. Tak co myslí vážně?“
Washington ví, kudy se mají vztahy s Ruskem ubírat
I když působí chování Donalda Trumpa směrem ven chaoticky, analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek připomíná, že americká zahraniční politika navzdory tomu dál funguje v obvyklých kolejích.
„Politika skutečně vypadá mimořádně protikladně, není konzistentní. Za chaotickým chováním prezidenta Trumpa ale funguje obrovský aparát profesionálů, kteří vědí, jak se vztahy mezi oběma velmocemi mají dál rozvíjet a řídit. I když teď jsme soustředěni na věci, jako jsou obchodní sankce a zasahování do prezidentských voleb, nezapomínejme, že jsou to stále ještě dvě vojensky nejsilnější velmoce. A mají mezi sebou obrovskou agendu omezování těchto zbraní. Jenom proto je žádoucí a nutné, aby spolu měly dobré vztahy,“ upozorňuje Votápek.
USA za Trumpa vůči Rusku přitvrdily
Podobně vidí věc i Jiří Pondělíček, podle kterého je současný postoj USA vůči Rusku dokonce mnohem přísnější než za Baracka Obamy. Jedním z důkazů je rozhodnutí Washingtonu vyzbrojit ukrajinskou armádu bojující s proruskými povstalci na Donbasu. „Je třeba rozlišovat mezi tím, jak prezident Trump vnějškově působí: dělá různá vstřícná gesta a mluví v protikladu s tím, co tvrdí jeho tajné služby. Ale ta substance politiky se příliš nezměnila, v některých případech je vůči Rusku dokonce více nekompromisní,“ míní amerikanista.
Trumpův styl politiky Pondělíček připisuje jeho osobité chaotičnosti a sklonům k velkým gestům. Proto by podle Vladimíra Votápka neměl být každý prezidentův výrok brán úplně vážně. „Jsem hluboce nešťastný z toho, že pan prezident Trump využívá jako nástroj diplomatické komunikace Twitter. To je něco šíleného. Tudíž na jeho výroky musíme nahlížet s odstupem,“ uzavírá Votápek.