Těm, kdo utekli před válkou, ale nebyli osobně pronásledováni, pozastavily německé úřady během vrcholící migrační krize právo přivést si do země členy nejužší rodiny. Od tohoto léta by běženci měli znovu dostat šanci na slučování rodin, tedy na příchod svých blízkých. Vláda kancléřky Angely Merkelové však přesun do Německa umožní každý měsíc maximálně tisícovce lidí. Podle představ ministra vnitra Horsta Seehoferova by možnost pozvání blízkých neměla platit pro příjemce sociálních dávek nebo manžele, kteří se nevzali již v zemi původu.
Tisíc lidí měsíčně. Německá vláda povolí i uprchlíkům v režimu omezené ochrany přivést si rodinu
Události: Nechala rodinu v Jordánsku, do Německa ji přivést nemůže (zdroj: ČT24)
Rama Al-Rifaiová je se svými dvěma syny a manželem v kontaktu jen prostřednictvím obrazovky. Poté, co jejich domov u Damašku uchvátila válka, utekli společně do Jordánska. Matka pak před dvěma a půl lety pokračovala dále do Německa.
„Můj muž je Palestinec a Německo pomáhalo jen Syřanům. Tolik gumových člunů se převrátilo a dětí utopilo. Rozhodla jsem se jet sama a později přivést rodinu,“ vylíčila svůj plán.
Jenže kdo utíká před válkou, avšak není osobně politicky pronásledován, má v Německu nárok jen na takzvanou omezenou ochranu. To platí pro většinu Syřanů včetně Ramy Al-Rifaiové. Své děti a muže tudíž do Německa přivést nemůže.
„Není možné, abych tady byla navždy sama. Pokud to nevyjde, vrátím se za dětmi a manželem,“ přemýšlí o své budoucnosti Rama Al-Rifaiová, která se snaží získat statut uprchlíka. Může taky doufat, že se její blízcí vejdou do měsíční tisícové kvóty, kterou Berlín hodlá od léta zavést.
Právnička: Rozpor s ústavou i lidskými právy
Kolik lidí by do Německa přišlo, kdyby všichni běženci v omezené ochraně mohli přivést nejužší rodinu, nikdo přesně neví. Podle odhadů ministerstva zahraničí by šlo o 100 až 200 tisíc lidí. Studie Spolkové agentury práce mluví o 50 až 60 tisících. Vláda však chce počet běženců co nejvíc omezit. Slučování rodin tak má od léta platit pro tisíc lidí měsíčně plus několik naléhavých případů.
„Je to jasně v rozporu s článkem šest německé ústavy a také s Evropskou úmluvou o lidských právech, směrnicí EU o slučování rodin z roku 2003 a Úmluvou OSN o právech dítěte,“ zlobí se právnička Armaghan Naghipourová.
Právnička upozorňuje, že kvůli přetížení úřadů je složité přivést rodinu i pro uprchlíky, kteří na to nárok mají. „Překážky v zákoně a byrokratická zátěž jsou nastaveny velmi, velmi vysoko, takže to mnoho lidí v nějaký moment prostě vzdá,“ popisuje Naghipourová.
Některé stížnosti skončily až u spolkového ústavního soudu. Letos už dvě zamítl a vládní opatření tak podpořil.