Je to jedna z nejznámějších vodek na světě a prodává se téměř ve všech státech světa. Při pohledu na lahev vypadá rusky, jenže z velké části Rusku nepatří. O právo na užívání značky „Stoličnaja“ totiž Rusko přišlo během privazitace v 90. letech. Teď se ale snaží pomocí vleklých soudních sporů získat značku zpátky, v lednu nizozemský soud rozhodl, že práva patří Rusku také v zemích Beneluxu.
Ruský národní poklad už dlouho není ruský. Moskva chce zpět slavnou vodku Stoličnaja
Kreml vede o svůj národní poklad dlouholetou bitvu. O značku „Stoličnaja“ přišel během privatizace na konci 90. let, kdy ji získal ruský miliardář Jurij Šefler. Slavná vodka se teď vyrábí v sousedním Lotyšsku.
„Pokud vám někdo ukradne auto, chcete ho zpátky. A v tomto případě Putin nařídil, aby toto kulturní dědictví, které bylo ukradeno, se Rusku vrátilo,“ komentuje spor právník Joris van Manen, který Rusko zastupuje. Kreml totiž tvrdí, že po rozpadu Sovětského svazu byly vodky Stoličnaja a také Moskovskaja státu v rámci tehdejší privatizace ukradeny.
„O 90. letech mluví Vladimir Putin jako o divokém období. A skutečně co se privatizaci týče, tak bylo možné takřka všechno. Nejčastějším způsobem, stejně jako u značky Stoličnaja, bylo převést práva na obdobně se jmenující firmu, leč soukromou. Takovýmto způsobem oligarchové typu Boris Berezovskij ovládli Aeroflot a další firmy,“ vysvětlil Ondřej Soukup z Hospodářských novin.
Obdobný scénář platí i pro Jurije Šeflera, ruského miliardáře, který práva na Stoličnou nabyl na konci 90. let. Tehdy stál v čele státního podniku, který slavnou vodku vlastnil. Když značku od něho odkoupil, výrobu převedl do Lotyšska a za sídlo si určil Lucembursko.
Šefler ale veškerá obvinění z podvodu odmítá a tvrdí, že obchod proběhl legitimně: za patnáct milionů dolarů. „O tom slyším poprvé,“ pochybuje o Šeflerově tvrzení van Manen.
Spojitost s Ruskem vodku prodává
Důvod, proč Rusko chce značku zpět, je jednoduchý: jde o velké peníze. Za vodku se po celém světě ročně utratí 65 miliard dolarů. A to, že je ruská, nebo alespoň tak působí, zájem o ni ještě zvyšuje.
„Když kupujete vodku nějaké značky, kupujete také její vzhled a různé asociace, které se k ní vážou. Příběh stojí na místu původu a originalitě. A tak značky jako Ruský standard a Stoličnaja, které jsou úzce spojovány s Ruskem, mají neodmyslitelnou výhodu,“ potvrzuje David Haigh, výkonný ředitel konzultační firmy Brand Finance.
Pokud by Moskva známou značku přece jen získala zpět, v majetku státu by možná dlouho nezůstala. Myslí si to britský finančník Bill Browder, který byl na konci devadesátých let největším zahraničním investorem v Rusku.
„Majetek by se mohl vrátit na čas ruskému státu, ale hotovost a celkové jmění by nakonec skončilo v kapsách lidí, kteří se pohybují okolo Vladimira Putina,“ domnívá se generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Hermitage Capital Management.
Stoličnaja je ruská jen na domácí půdě a v Beneluxu
Stoličnaja vydělává peníze Rusku prozatím jen na domácím trhu, právo na užívání značky získala Moskva zpět také ve státech Beneluxu. Zda rozhodnutí nizozemského soudu budou následovat i další státy, není zatím jasné.
„Když si třeba vezmeme náš případ českobudějovického Budvaru – jak dlouho se táhnou ty soudy? Tak já se obávám, že tohle bude něco podobného,“ připomíná Soukup. Ve zbytku světa se tak prozatím stále prodává lotyšská Stoličnaja vlastněná Jurijem Šeflerem.