Slovenský soud nařídil Kiskovi jmenovat ústavní soudce, které prezident odmítl

Slovenský ústavní soud vyhověl stížnostem pěti neúspěšných kandidátů na ústavní soudce, které odmítl jmenovat prezident Andrej Kiska. Příslušný senát zároveň nařídil hlavě státu vybrat tři nové soudce ze všech původních kandidátů, a to včetně těch, kteří stížnost vůči rozhodnutí prezidenta nepodali. Kiska oznámí další postup, až si soudní rozhodnutí prostuduje.

Spor o obsazení postů ústavních soudců na Slovensku začal v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které schválil parlament. Později prezident nevybral ani z dalších dvou kandidátů, kterými byli poslanci vládních sociálních demokratů premiéra Roberta Fica. Prezident to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Kiska se kvůli tomu dostal do konfliktu již s předchozí jednobarevnou Ficovou vládou.

„Prezident u kandidátů založil svá rozhodnutí o jejich nejmenování na pochybnostech o jejich schopnosti vykonávat funkci soudce ústavního soudu způsobem, který nebude v rozporu s posláním ústavního soudu. Tedy na požadavku, který z ústavního textu nevyplývá,“ uvedl soud.

Dodal, že s ohledem na právní řád neobstojí například zdůvodnění prezidenta, že kandidáti na ústavní soudce neprojevili zájem o ústavní právo.

Ústavní soud zároveň vrátil do procesu jmenování nejen zmiňovanou pětici kandidátů na ústavní soudce, ale i další dva kandidáty, kteří ústavní stížnost proti rozhodnutí prezidenta nepodali.

„Senát ústavního soudu se rozhodl vyřešit tuto výjimečnou situaci tak, že vrátí situaci jmenování na úplný začátek. Všichni kandidáti navržení prezidentovi Národní radou od roku 2014 zůstávají kandidáty na soudcovskou funkci,“ řekl ve zdůvodnění verdiktu soudce ústavního soudu. Dodal, že tím bude zajištěno, aby prezident mohl vybírat z co nejširšího počtu kandidátů.

Podle ústavního soudu je prezident povinen vybrat ústavní soudce z předložených kandidátů, jež splňují ústavou dané předpoklady na výkon funkce. „Prezident je návrhem (parlamentu) vázán a volnou ruku má jen ve výběru v rámci navržené skupiny kandidátů,“ uvedl soud.

ÚS už jednou rozhodl ve prospěch kandidátů

Ústavní soud ve věci stížností pěti kandidátů rozhodl, že postupem prezidenta byla porušena jejich práva na přístup k voleným a jiným funkcím za stejných podmínek. Již v roce 2015 ústavní soud vyhověl stížnostem tří neúspěšných kandidátů, které Kiska původně odmítl. Slovenský prezident v reakci své dřívější rozhodnutí ohledně jejich nejmenování potvrdil.

Podle ústavy sněmovna předkládá prezidentovi dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst ústavních soudců. V současnosti ústavnímu soudu chybí tři soudci, aby dosáhl plného stavu 13 soudců. Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 31 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled