Protiraketový systém, ponorky i útočné drony. Polská armáda prochází masivní modernizací

Polská vláda mluví o potřebě zajistit bezpečnost země, a tak ve velkém modernizuje armádu. V zahraničí Polsko zakoupilo třeba protiraketový systém Patriot, ale zavádí i techniku vyrobenou v domácích zbrojovkách, jako například minolovku Kormoran. Vojenské námořnictvo posílí hned tři ponorky.

Video Události
video

Události: Modernizace polské armády

Polsko se dlouhodobě obává Ruska, které se podle něj připravuje na válku. Ve velkém nakupuje nové zbraně a zvyšuje počet vojáků. „Cvičení bylo několik desítek včetně zahraničních,“ upozornil major polské armády Marcin Barczynski.

Armáda tak prověřila nejnovější zbraně, například samohybné houfnice Krab nebo minomet Rak. „Nacvičován byl protiútok, který by nastal v situaci, kdybychom byli ohroženi a kdy by byla nepřítelem obsazena část našeho území,“ uvedl ministr obrany Antoni Macierewicz.

Účet zatím v přepočtu za 120 miliard korun

Modernizací procházejí v posledních dvou letech všechny armádní složky. Za tu dobu bylo podepsáno 250 smluv. V přepočtu vyjde dosavadní modernizace na 120 miliard korun.

Závěr roku přinesl dobré zprávy vojenskému námořnictvu, které dostane tři ponorky. Už má první ze tří supermoderních minolovek. „Prakticky neexistuje nic, co bychom nedokázali udělat,“ konstatoval velitel lodě Michal Dziugan.

Polsko v rámci rozpočtu dál zvyšuje vojenské výdaje. Jako jedna z mála zemí dává dvě procenta HDP a v příštích letech přidá ještě o půl procenta víc. Ministerstvo obrany chce, aby se polská armáda stala jedním z pilířů NATO.

Už teď je v Alianci na třetím místě v počtu útočných dronů. „Vyrábíme velmi dobré bezpilotní letouny pro dělostřelectvo, armádu, pohraniční stráž i bezpečnostní služby,“ prohlásil šéfredaktor Raportu Wojciech Luczak.

Stávající stav vybavení jednotlivých složek polské armády:

Opozice volá po pádu ministra obrany

Opoziční Občanská platforma mezitím předložila návrh vyslovit na nejbližším jednání parlamentu vládě Beaty Szydlové nedůvěru. Jednou z příčin je působení Antoniho Macierewicze v čele resortu obrany.

Opozice mu vytýká personální čistky v armádě, konflikt s prezidentem a seriál spikleneckých teorií o havárii letadla ve Smolensku před sedmi lety, kdy zahynulo vedení země. Ke kritikům se přidal i někdejší polský prezident Lech Walesa.

„Jak můžeme souhlasit, aby v takové funkci byl člověk bez lékařského vyšetření? Pustili jsme ke kormidlu člověka, který může vyhlásit válku,“ upozornil exprezident.

Přestože se konzervativní vláda těší rekordní podpoře, ministr obrany patří k nejméně populárním politikům v Polsku. Očekávané změny v kabinetu se mají údajně týkat právě jeho.