Na severu Iráku ustaly boje mezi iráckou armádou a kurdskými pešmergy. Vládní síly s podporou Íránců v polovině října vytlačily kurdské bojovníky z Kirkúku, ropných polí a dalších oblastí, kde předtím porazili Islámský stát (IS). Bagdád se území zmocnil po referendu o nezávislosti.
Na severu Iráku utichly zbraně. Armáda na den pozastavila ofenzivu proti Kurdům
Zpravodaj ČT Szántó: Kurdové svůj velký risk prohráli (zdroj: ČT24)
Armáda zatím příměří oficiálně nevyhlásila, sdělil mluvčí mezinárodní koalice Ryan Dillon. Irácký premiér Hajdar Abádí následně ke spekulacím o příměří řekl, že armáda dostala příkaz na 24 hodin přerušit operace proti pešmergům, což má „zabránit střetům a krveprolití mezi syny jednoho národa“.
Premiér zároveň uvedl, že speciální technická komise má v nadcházející době přijmout opatření, která zajistí přítomnost irácké armády ve všech sporných regionech a na mezinárodních hranicích, včetně Fajšchábúru.
Ten je považován za strategický bod, protože leží na hranici tří zemí - Iráku, Sýrie a Turecka. Vede tudy exportní ropovod do Turecka. Irácká armáda, kterou podporují šíitské milice, obsadila ve čtvrtek několik vesnic v této oblasti, ale podle kurdských zdrojů se pešmergům podařilo útoky odrazit.
Fajšchábúr leží na okraji kurdské autonomní provincie Dahúk. Kurdové proto považují nynější vládní ofenzivu za neoprávněnou. Předtím se armáda soustředila na oblasti s kurdským obyvatelstvem, ale ležící mimo kurdské autonomní provincie.
Na syrské straně hranice je území kontrolované nyní syrskými kurdskými oddíly YPG. Jsou tam také dvě syrská ropná pole, z nichž se podle AFP ze Sýrie vyváží ropa v kamionech do Turecka.
Bagdád trvá na zrušení referenda
Situace se vyostřila po zářijovém referendu, v němž Kurdové odhlasovali nezávislost na Bagdádu. Irácká vláda poslala v polovině října do sporných oblastí armádu, která obsadila ropná pracoviště v oblastech sice obývaných Kurdy, ale spadajících pod správu centrální vlády.
Kurdům nyní zbývají pouze naleziště, která leží na jejich autonomním území. Podle Reuters nyní proudí k exportu tato ropa už odděleně – Kurdové jsou schopni těžit denně 220 až 240 tisíc barelů.
Kurdské vedení ve středu nabídlo vládě, že s ní bude jednat o vyřešení politické krize a že zmrazí výsledek referenda. Premiér Hajdar Abádí ale na jejich nabídku nepřistoupil a jeho úřad sdělil, že pro Bagdád je přijatelné jedině zrušení referenda.