Posun v nedohlednu. Londýn a Brusel ani v dalším kole jednání nedospěly k pokroku

Nahrávám video

Další kolo vyjednávání o podobě britského odchodu z Evropské unie nepřineslo zásadní posun, řekl unijní vyjednavač Michel Barnier. Nebude prý tedy moci příští týden na summitu navrhnout šéfům 27 ostatních unijních zemí, aby posunuli jednání do jejich druhé fáze, tedy k rozhovorům o budoucí podobě vzájemných vztahů, včetně obchodních.

Britský vyjednavač David Davis ale právě v takový vývoj na summitu příští týden doufá; podle něj tedy bude možné začít vyjednávat i o dvouletém přechodném období, o něž má Británie zájem.

„Samozřejmě, že bychom chtěli, aby umožnili Michelovi vyjednávání rozšířit. Je na nich, zda tak učiní. Myslím, že je v zájmu Evropy i Spojeného království, aby to udělali,“ prohlásil Davis.

Barnier ale podobnou věc premiérům a prezidentům ostatních 27 států nenavrhne. Řídí se totiž stávajícím mandátem, podle kterého musí nejprve nastat „dostatečný pokrok“ v otázkách souvisejících s podobou samotného britského odchodu předtím, než bude možné začít vyjednávat o budoucnosti.

Nahrávám video

Finanční vyrovnání ve slepé uličce

Ze tří klíčových témat této první fáze rozhovorů je zřejmě nejkomplikovanější otázka finančního vyrovnání. Barnier v této souvislosti dokonce poznamenal, že rozhovory se ocitly ve „slepé uličce“ a slova premiérky Theresy Mayové z Florencie o tom, že země uznává své finanční závazky, zatím nenašla svůj odraz ve vyjednávacích postojích britské strany. Podle Davise ale jistotu v těchto otázkách mohou přinést právě až rozhovory o budoucnosti.

Přesto po florentském projevu Mayové podle Barniera dostaly rozhovory novou dynamiku. „Věřím, že s politickou vůlí bude možné dostatečného pokroku dosáhnout v příštích dvou měsících,“ řekl. Rozhovory o budoucnosti by tak mohl odstartovat summit EU v prosinci.

Kromě finančního vyrovnání, kde tento týden týmy obou stran řešily jen technické otázky, se první kolo jednání soustředí také na zachování práv občanů EU v Británii po brexitu a na hraniční režim mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Britové o odchodu z EU rozhodli loni v referendu, země se mimo blok ocitne na konci března 2019. Vyjednávání jak o brexitu samotném tak o přechodném období a finální podobě vzájemných vztahů od obchodu po bezpečnostní a obrannou spolupráci by proto měla být nejspíš dokončena na podzim příštího roku tak, aby smlouvy mohly projít příslušným ratifikačním procesem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 31 mminutami

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 4 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.