Začal sudetoněmecký sjezd. Spolupráce Čechů a Němců má podle Posselta hluboké kořeny

3 minuty
Zpravodaj ČT Václav Černohorský ze sudetoněmeckého sjezdu
Zdroj: ČT24

V bavorském Augsburgu začal 68. sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), který by měl podle představ pořadatelů přinést další prohloubení vztahů Čechů a sudetských Němců. Jejich šéf Bernd Posselt uvedl, že sudetští Němci chtějí bojovat proti nacionalismu a stavět mosty mezi národy. Spolupráce Čechů a Němců má podle něj hluboké kořeny.

Krutá historie dala podle Posselta sudetským Němcům hezký úkol, a sice být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Není to přitom úkol v žádném případě krátkodobý, spolu s Čechy dobré vůle se ale chce o co nejužší spolupráci nadále snažit.

„Byli jsme sousedy a vždy sousedy zůstaneme,“ zdůraznil Posselt, podle něhož je důležité, aby se sudetští Němci aktivně zapojili do utváření střední Evropy.

Merkelová poslala pozdravy

Německý ministr zemědělství Christian Schmidt (CSU) při příležitosti sjezdu ocenil rostoucí připravenost české strany prohlubovat vztahy se sudetskými Němci. Úzká spolupráce Čechů a Němců je podle něj nutností. Vyřídil také pozdravy spolkové vlády i kancléřky Angely Merkelové (CDU) a vyjádřil přesvědčení, že sjezd dává signál smíření, kulturní rozmanitosti a orientace do budoucna.

Připomněl, že usmíření mezi Čechy a sudetskými Němci bylo za komunistického režimu z ideologických důvodů nemožné, i to, jaký pokrok za posledních 20 let vzájemné vztahy učinily. Vyzdvihl přitom roli někdejšího českého prezidenta Václava Havla.

Velmi dobré česko-německé vztahy se podle Schmidta projevily i na česko-bavorské zemské výstavě o Karlu IV. Kdo ji viděl, „ten cítil, že je důležité znát minulost, ale i se politicky angažovat pro budoucnost střední Evropy,“ míní.

„Chtěl bych vyzvat všechny Němce a Čechy, aby si byli vědomi své zodpovědnosti za společné utváření Evropy,“ prohlásil také německý ministr. Nepřímo se v této souvislosti vyslovil i k chystanému odchodu Británie z Evropské unie, když poznamenal že spolky je jednoduché zrušit, ale mnohem těžší vybudovat.

Nejvyšší ocenění letos převzal ministerský předseda Hesenska

Sudetoněmecký sjezd začal v sobotu před 11. hodinou v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti zhruba tisícovky hostů. Už předtím se ráno otevřely desítky stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu České republiky.

Hlavní událostí dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění – Evropské ceny Karla IV. Převzal ji Volker Bouffier – ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Ve svém projevu Bouffier připomněl situaci, do jaké v roce 1946 do Hesenska přišlo několik stovek tisíc sudetských Němců. Vysídlenci z Československa tehdy dorazili do země, která hladověla a která byla po druhé světové válce vyřazena ze skupiny civilizovaných zemí. O to obdivuhodnější je podle něj, jakým způsobem se sudetští Němci dokázali zapojit do budování poválečného Německa.

Bernd Posselt předává ocenění hessenskému ministerskému předsedovi Volkeru Bouffierovi
Zdroj: ČTK/DPA/Karl-Josef Hildenbrand

V neděli vystoupí český vicepremiér Bělobrádek

Loni se sudetoněmeckého sjezdu jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Na letošním sjezdu v neděli s projevy vystoupí jeho stranický kolega a vicepremiér Pavel Bělobrádek, který bude dosud nejvýše postaveným
českým politikem, který tak učiní. Česko bude vedle Bělobrádka reprezentovat znovu i Herman nebo řada regionálních politiků. 

Posselt očekává, že příští rok, až bude v Česku po volbách, dorazí na sjezd výrazně více českých politiků. Věří, že jednou mezi nimi bude i český premiér.

Vztahy sudetských Němců a Čechů se postupně zlepšují

Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje.

V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd. Ke zlepšení vztahů přispěla i skutečnost, že SL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům zkonfiskován.

Smířlivé kroky učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy sudetských Němců a jejich potomků. Z tehdejšího Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci odsunuto kolem tří milionů Němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...