Do přístupového tunelu globálního úložiště semen na Špicberkách pronikla loni kvůli nezvykle vysokým teplotám voda. Norsko se nyní snaží zavést protipovodňová opatření. Semena by přitom měla v bance přežít přírodní a klimatické katastrofy, války, jaderné výbuchy, ale i lidskou nedbalost.
Do norské „Noemovy archy“ na semena pronikla voda. Bylo moc teplo
Loňské vysoké teploty roztavily část permafrostu a voda se následně dostala až do tunelu vedoucího k zařízení. K poškození semen nedošlo, centrum ale dostane nové vodotěsné stěny.
Problém nastal v říjnu, kdy se teploty místo obvyklých 10 stupňů pod nulou pohybovaly deset stupňů nad nulou. „Bylo to jako deštivé norské léto,“ podotkla mluvčí norské vlády s tím, že banka vznikla na Špicberkách proto, že se počítalo s tím, že permafrost je trvalý.
Zdarma uchovávat rostlinná semena si nechávají na norském souostroví desítky institucí včetně České genové banky. Světová semenná banka má kapacitu 2,25 bilionu semen, což představuje více než 4,5 milionu různých rostlin.
„Světovou banku zřídila norská vláda. Původně to byl důl, který byl upraven. Jsou tam tři paralelní tunely, v nichž je přirozená teplota 8 stupňů, jelikož se jedná o permafrost – věčně zmrzlou půdu. Teplota je dochlazována na minus 18 stupňů, což je standardní teplota pro uložení vzorku,“ podotkl vedoucí České genové banky Vojtěch Holubec.
Semenná banka na Špicberkách
Podzemní trezor na souostroví Svalbard má pancéřová vrata a stěny z betonu silné jeden metr. Norsko za jeho výstavbu zaplatilo v přepočtu 153 milionů korun a stavba trvala necelý rok.
O významu této polární pevnosti svědčí fakt, že v Iráku a v Afghánistánu byla podobná zařízení za války zcela zničena a na Filipínách je v roce 2006 poškodila povodeň při řádění tajfunu.
Experti už banku využili kvůli bojům na Blízkém východě. Tamní odrůdy mimořádně odolné vůči vedru pomalu mizí a jejich další existence závisí na úspěšném rozmnožení semen dovezených z banky.
Semenná banka zachraňuje teplomilné druhy ze Sýrie (zdroj: ČT24)