Unijní špičky v Římě kritizovaly stav Evropské unie a přístup nových členů k migrační krizi. Osmadvacítka se utápí v nacionalistické politice, shodují se šéf Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Podle Schulze Unie trpí nedostatkem skutečných státníků.
Unijní špičky: Sen o evropském státu? Pouhá iluze, vítězí nacionalismus
Shoda zástupců EU v Římě: Evropský stát jako iluze (zdroj: ČT24)
Šéfové tří hlavních evropských institucí se v Římě střetli v televizní debatě, která se nesla v duchu vystřízlivění z evropských iluzí. „Máme Evropany na plný úvazek, pokud jde o to brát, a Evropany na částečný úvazek, pokud jde o to dávat,“ konstatoval Juncker v italské metropoli, která byla v minulosti centrem Evropy a stále je symbolem evropských a křesťanských hodnot.
Juncker v projevu připomněl dobu, kdy Evropa směřovala k hospodářské unii a vytvářela společnou měnu euro. „Dřív jsme pracovali společně… vytvářeli jsme velký kus dějin. To je úplně pryč,“ řekl a postěžoval si, že občané zemí EU nerozumějí tomu, o co Unie usiluje. „To je živná půda populismu,“ dodal šéf bruselské exekutivy.
To není nacionalismus, jen hrdost na svoji zemi a prosazování zájmů a zákonů pro české občany. Musíme se snažit o decentralizaci, větší možnosti pro národní parlamenty jako takové. Spolupráce tu ale vždy byla a vždy bude.
Juncker nedávno varoval, že podpora evropského projektu klesá, protože Brusel příliš zasahuje do životů lidí. Komise už se prý snaží problém řešit.
Euroskeptickým stranám, které odmítají hlubší integraci EU, se v poslední době daří. Tyto partaje bodovaly ve volbách do europarlamentu v roce 2014 a nyní mají asi čtvrtinu ze 751 europoslanců. Euroskeptici se obávají vzniku evropského superstátu, který by připravil národní státy o svrchované pravomoci. Proevropští politici naopak tvrdí, že finanční krize, migrační krize nebo změny klimatu ukazují, že je třeba hledat řešení na evropské úrovni.
GALERIE
EU
„Musíme si přiznat, že sen evropského státu se společnými zájmy a jednotnou vizí minulosti a budoucnosti, sen o společném evropském národě, to vše byla iluze,“ prohlásil Tusk. Podle šéfa Evropské rady to ale neznamená konec unijní myšlenky, je jen třeba se vzdát ambicí na ideální společný stát a brát Evropu jako platformu společných hodnot a politiky.
„Evropské vedení si s problémy neví rady, a tak se jeho vedoucí představitelé uchylují k takovým prohlášením, zřejmě je to jakási kritika do vlastních řad,“ okomentovala debatu v Římě komunistická poslankyně Soňa Marková.
Schulz: Chybí skuteční státníci
Podle Schulze trpí Evropa nedostatkem skutečných státníků, ti stávající jsou příliš zahledění do sebe a volebních statistik. „V globalizovaném 21. století máme společný trh i hospodářskou sílu 28 zemí. Budování komunity postavené na společných hodnotách i ekonomických zájmech je nejlepší cestou, jak dělat vše pro lidi místo vzhlížení k volbám jako hlavnímu parametru rozhodování v politice,“ zdůraznil předseda europarlamentu.
Ten pocit máme možná i v České republice. Skutečně se domníváme, že Evropa, která se nenachází v úplně lehké situaci, postrádá výrazné vůdčí osobnosti, které by ji dokázaly strhnout ke společným řešením.
„Skutečně chybí jeden silný lídr, který by byl věrohodný a přijatelný pro všechny státy a jejich občany a který by přicházel s racionální politikou,“ konstatovala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Unie podle ní řeší hlavně banality jako zastoupení žen v soukromých firmách, místo aby se víc zaměřila na fiskální politiku či migrační krizi.
obrázek
Kritika unijních špiček často mířila na východoevropské členy Unie a jejich roli v migrační krizi - podle Tuska se noví členové často staví proti společné migrační politice velmi popuzujícím způsobem.
Povinné kvóty na přerozdělování běženců důrazně odmítají země Visegrádské čtyřky, mezi něž patří i Česko. To loni v září spolu s dalšími státy odmítlo návrh na přerozdělení 120 tisíc utečenců z Řecka a Itálie, bylo ale přehlasováno.
Přerozdělování nefunguje. Naše představa o solidaritě je pomáhat těm nejslabším a nejohroženějším, kteří jsou buď přímo v zemích, kde jsou válečné konflikty, nebo v zemích okolo v utečeneckých táborech.
Evropská komise v současné době přišla s novým návrhem krizového mechanismu. Pokud by plán prošel, mohly by se státy vykoupit částkou 250 tisíc eur za jednoho nepřijatého utečence.
Schulz si v Římě stěžoval na lídry, kteří „přicházejí do Bruselu a říkají, že tam musí hájit zájmy své země“. „Často jsou to členské státy, které hodně čerpají z unijních fondů a nejsou napadány, nýbrž podporovány Bruselem,“ zdůraznil šéf europarlamentu.