Severní Korea odsoudila Američana korejského původu k deseti letům nucených prací za podvracení komunistického režimu a vyzvědačství. Dvaašedesátiletý Kim Dong Chul, který byl zadržen loni v říjnu, se minulý měsíc veřejně přiznal ke špionáži pro jihokorejskou tajnou službu, kterou prý prováděl s cílem svrhnout režim KLDR. Rovněž prohlásil, že se snažil šířit náboženské myšlenky v Severní Koreji, projevil lítost nad svými „ostudnými činy“ a požádal o odpuštění.
KLDR odsoudila dalšího Američana. Za podvracení režimu dostal 10 let nucených prací
Jihokorejská zpravodajská službu k odsouzení Američana v KLDR uvedla, že Kimův případ nijak nesouvisí s její organizací, a odmítla záležitost dále komentovat. Komunistická Korea běžně na tiskových konferencích nechává zadržené cizince číst přiznání k nejrůznějším „podvratným“ činům proti severokorejskému politickému systému.
Kim Dong Chul se narodil v Jižní Koreji a později získal americké občanství a dlouhodobě žil ve státě Virginie. Z USA se odstěhoval v roce 2011 do severokorejského města Jang-ťi u hranic s Čínou. Odtud dojížděl za prací do zvláštní severokorejské ekonomické zóny Rason, kde působil jako šéf obchodní a hotelové společnosti. Ve své výpovědi uvedl, že s jihokorejskou zpravodajskou službou ho spojili američtí tajní agenti.
Verdikt, který následuje měsíc po odsouzení jiného Američana, padl v době zvýšeného napětí v regionu, kde se KLDR podle pozorovatelů chystá k další jaderné zkoušce.
Severní Korea zadržela v minulosti několik cizinců a zejména Spojené státy a Kanada své občany opakovaně varovaly před cestami na území této východoasijské diktatury. KLDR se k podobným krokům uchyluje zvláště v době zvýšeného napětí ve vztazích s okolním světem a její počínání bývá považováno za snahu vymoci si ústupky při vyjednávání.
Většinu odsouzených cizinců však Pchjongjang propustí dříve, než uplyne stanovená doba trestu. Často za tím stojí zvýšená diplomatická aktivita Washingtonu.
Případy cizinců zadržených či odsouzených v KLDR:
- Letos v únoru se přiznal v KLDR k závažným protistátním zločinům americký student Otto Warmbier, který byl o měsíc později odsouzen k 15 rokům těžké práce za mřížemi kvůli pokusu ukrást plakát s politickou tematikou z hotelu v Pchjongjangu.
Americké ministerstvo zahraničí označilo trest pro Wambiera za „neopodstatněně tvrdý“ a vyzvalo Pchjongjang, aby mu udělil milost a propustil jej. Bílý dům v reakci na odsouzení uvedl, že je „stále jasnější“, že KLDR používá americké občany jako rukojmí pro dosažení svých politických cílů.
- Loni v prosinci Severokorejci odsoudili za protistátní činnost na doživotí kanadského pastora presbyteriánské církve. Hyeon Soo Lim z Toronta přijel do KLDR v lednu na humanitární misi a krátce poté zmizel. Následně se ukázalo, že je zadržován kvůli nespecifikovanému obvinění.
Lim v Severní Koreji uskutečnil stovky humanitárních misí týkajících se pomoci sirotčincům či domovům s pečovatelskou službou, nikdy předtím problémy neměl. Jeho rodina tvrdí, že cesty byly čistě charitativní a apolitické.
- Loni v červnu odsoudila Severní Korea dva Jihokorejce obviněné ze špionáže ve prospěch Soulu k doživotním nuceným pracím. Nejvyšší soud KLDR trest označil za lekci pro ty, kdo se spikli s USA a Jižní Koreou. Prokuratura pro ně prý žádala trest smrti.
Podle severokorejských médií se Kim Kuk-ki a Čche Čon-kil přiznali, že sbírali důvěrná data o vládnoucí straně, státních úřadech a armádě v KLDR a pokoušeli se v Severní Koreji šířit „buržoazní styl života a kulturu“ a „náboženskou propagandu“ prostřednictvím tajné církevní organizace se sídlem v čínském pohraničním městě Tan-tung.
- V dubnu 2015 KLDR vypověděla ze země Američanku, která prý zemi navštěvovala pod záminkou humanitární práce, ale přitom připravovala spiknutí. Severokorejská média uvedla, že Sandra Suhová posledních 20 let pravidelně cestovala do KLDR „pod záminkou humanitárního úsilí“, ale přitom tajně produkovala videonahrávky namířené proti severokorejskému režimu. K této činnosti ji prý vedl „zatvrzelý odpor“ vůči Pchjongjangu.
Severokorejci se rozhodli Američanku deportovat „s ohledem na její vysoký věk“ a také proto, že se za své činy omluvila. Přiznala prý rovněž, že „se závažným způsobem pokusila otřást důvěrou severokorejských občanů v jejich vůdce Kim Čong-una“.
- V listopadu 2014 Severokorejci v mediálně ostře sledovaném případu propustili vězněné Američany Kennetha Baeho a Matthewa Millera poté, co zemi navštívil šéf amerických tajných služeb James Clapper, který s sebou přivezl vzkaz od prezidenta Baracka Obamy.
Misionář Bae byl odsouzen k 15 letům v pracovním táboře za „pokus o svržení severokorejské vlády“. Miller byl odsouzen na šest let za to, že po příletu do Severní Koreje roztrhal své vízum a požádal o azyl. Podle soudu měl Miller v úmyslu nechat se zadržet a zažít na vlastní kůži život ve vězení, aby pak mohl podat zprávu o porušování lidských práv v KLDR.
O Baeho a Millerově propuštění v KLDR osobně vyjednávali také bývalý americký viceprezident Al Gore i bývalý prezident James Carter.
- V říjnu 2014 Severokorejci propustili Američana Jeffreyho Fowlea. Ve vazbě strávil téměř půl roku, zřejmě kvůli tomu, že na hotelovém pokoji zapomněl bibli. Šíření křesťanství je v ateistické Severní Koreji považováno za zločin. Pchjongjang tvrdil, že Fowlea propustil na opakované žádosti Baracka Obamy.
- Bývalý americký prezident Jimmy Carter se v roce 2010 osobně angažoval i v případě Aijalona Gomese, zadržovaného v KLDR za údajně nelegální vstup do země. Po Carterově jednání v Pchjongjangu byl Gomes, původně odsouzený na osm let nucených prací, propuštěn. Gomes vyučoval v Jižní Koreji angličtinu a do KLDR vstoupil podle tamních úřadů v lednu z Číny. Po uvěznění byl údajně ve špatném duševním stavu, pokusil se o sebevraždu a musel být hospitalizován.
- Úspěšně v KLDR intervenoval i další americký exprezident Bill Clinton. V roce 2009 vymohl propuštění dvou amerických novinářek. Lauru Lingovou a Eunu Leeovou Severokorejci poslali na nucené práce na 12 let za to, že na hranici Severní Koreje a Číny údajně připravovaly zprávu o severokorejských uprchlících.