Na působení koptského křesťana ve funkci generálního tajemníka se nehledí jednoznačně: Byl terčem kritiky za selhání OSN během genocidy ve Rwandě v roce 1994, kdy zemřelo nejméně 937 tisíc lidí. V roce 1996, kdy mu skončilo první funkční období, navrhly tři africké země v Radě bezpečnosti rezoluci, která by mu zajistila zvolení na druhé funkční období. USA však tento návrh vetovaly. Důvodem byly podle samotného Butruse-Ghálího mimo jiné spory ohledně tehdejšího vojenského zásahu v Bosně a Hercegovině, masakr ve Rwandě, napětí kvůli nezaplacenému dluhu USA vůči OSN a politický tlak kolem prezidentských voleb v Americe, v nichž zvítězil demokrat Bill Clinton.
V letech 1997-2002 byl Butrus-Ghálí generálním tajemníkem Mezinárodní organizace francouzsky hovořících národů, v roce 2003 byl jmenován ředitelem Egyptské národní rady pro lidská práva, jímž zůstal až do roku 2012.
Butrus Butrus-Ghálí byl šestým generálním tajemníkem OSN. Jeho předchůdci byli Trygve Lie, Dag Hammarskjöld, U Thant, Kurt Waldheim a Javier Pérez de Cuéllar, v roce 1997 jej pak ve funkci vystřídal Kofi Annan.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN uctila památku Butruse-Ghálího minutou ticha, uvedl venezuelský velvyslanec při OSN, jehož země tento měsíc radě předsedá.
