Evropa čelí enormní migrační vlně, s níž si neví rady. Pokud jde o práva uprchlíků, podle expertky na migrační právo Věry Honuskové je třeba rozlišit dobrovolné ekonomické migranty od uprchlíků, kteří mají odůvodněný strach z pronásledování ve vlasti. „Uprchlík by si ale neměl vybírat zemi, ve které najde útočiště. Měl by brát první bezpečnou zemi, kam přijde,“ uvedla Honusková. Tisíce Syřanů míří na starý kontinent i proto, že arabské země Zálivu mají tvrdou vízovou politiku.
Expertka: Uprchlík má právo na ochranu, zemi by si ale vybírat neměl
Některé země EU chtějí tváří v tvář uprchlické krizi zpřísnit dohled nad migrací. Například Maďarsko se chystá schválit tvrdší postih nejen za převaděčství, ale i za samotné nelegální překročení hranice. To by se mělo z přestupku stát trestným činem. Trestat by se mělo i poškozování nově postaveného plotu na hranicích se Srbskem.
Podle Honuské je důležité rozlišovat pojmy migrant a uprchlík. „České právo reflektuje to, co máme, co máme v mezinárodní Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Definici uprchlíka máme v zákonu o azylu,“ konstatovala odbornice. „Ekonomický migrant může být dobrovolný, zatímco uprchlík je nedobrovolný,“ vysvětlila.
- K úmluvě se připojilo asi 140 zemí světa. Tyto státy nesmí vrátit uprchlíka tam, kde by byl v ohrožení jeho život nebo svoboda. „Uprchlík je osoba, která má odůvodněný strach z pronásledování z konkrétních důvodů – rasy, národnosti, náboženství, příslušenství k určité sociální skupině nebo zastávání určitých politických názorů,“ podotkla Honusková.
Na dodržování úmluvy dohlíží Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). „Nemůže ale kontrolovat státy ve smyslu rozhodování o tom, co dělá daný stát dobře nebo špatně. Spíš hraje roli terénního pracovníka. Soudní orgán ale neexistuje,“ poznamenala Honusková.
GALERIE
Migrace
Státy mají ale i další závazky plynoucí z lidskoprávních úmluv, zdůraznila expertka. V rámci Evropské unie jde o takzvanou „doplňkovou ochranu“, kterou je možné poskytnout nuceným migrantům.
Uprchlíci často překračují hranice evropských zemí nelegálně. „Migrace je v rukou konkrétních národních států, které umožní třeba na základě víz přicházet migrantům na své území. Výjimku právě mají uprchlíci, u nichž se předpokládá, že ne vždy mohou získat víza,“ poznamenala odbornice.
Člověk se stane uprchlíkem, jakmile jednou překročí hranice státu. „V zemi, která se připojila k úmluvě, by měl dostat ochranu a nebýt navrácen zpět. Je ale pravda, že pokud uprchlíci cestují dál, tak další státy je ale mohou navrátit do jiné – bezpečné země,“ doplnila Honusková. V EU ještě nad rámec úmluvy platí, že kdo přijde na její území a naplní definici uprchlíka, má právo na získání ochranného statusu. „I tak ale státy mají právo navrátit osobu do jiné bezpečné země – i mimo EU, pokud je schopna naplnit práva uprchlíků vyplývající z úmluvy,“ zdůraznila ale Honusková.
U uprchlíka se předpokládá, že utíká z hořícího domu s taškou a s dítětem a snaží se dostat někam do bezpečí. U těchto osob umožňuje Úmluva o právním postavení uprchlíků státům jakési právní odpuštění toho, že vstoupili na jejich území nelegálně. Pokud se neprodleně přihlásí a žádá o ochranu, tak jej státy za vstup nemají penalizovat.
Proč ne do zemí Zálivu? Dostat vízum není jen tak
Před válkou v Sýrii utekly v uplynulých letech statisíce lidí hlavně do Libanonu, Jordánska a Turecka. Do jiných arabských států ale míří minimálně. Syřané sice mohou oficiálně žádat o turistické vízum nebo o pracovní povolení, aby mohli vstoupit do některého ze států Perského zálivu, je to ale nákladný proces.
Mnohé státy v této oblasti mají nepsaná restriktivní pravidla, která Syřanům přidělování víz v praxi komplikují, píše server BBC. Bez víza nemohou Syřané v současnosti počítat s povolením ke vstupu do žádné arabské země kromě Alžírska, Mauritánie, Súdánu a Jemenu.
GALERIE
Napětí z uprchlické vlny roste napříč Evropou
Země Perského zálivu také zaměstnávají spíš migranty z jihovýchodní Asie a indického subkontinentu, zejména pro nekvalifikovanou práci. Arabové se dostávají na středně kvalifikovaná pracovní místa, například v oblasti vzdělávání a zdraví. Získat občanství v zemích Zálivu je prakticky nemožné.
Dokončil jsem tento rok univerzitu. Přemýšlel jsem o budoucnosti a byl jsem zklamaný, protože tam žádná pro mě není. Buď zemřít, nebo žít bez budoucnosti. Tak jsem se vydal touto cestou, abych prošel tou nejtěžší zkouškou. Nazýváme to cesta smrti, kterou buď přežijete, nebo zemřete.
OSN chce přerozdělit 200 tisíc běženců – povinně
OSN vyzvalo EU, aby si přerozdělila až 200 tisíc běženců na základě povinných kvót. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese je nutné, aby Evropa vybudovala dostatečné kapacity pro příjem migrantů, zejména v Řecku.
Paříž s Berlínem už oznámily, že společně předloží návrh unijních standardů k zaopatření běženců a systému přerozdělení žadatelů o azyl. Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že současná azylová pravidla EU jsou překonána, protože nedokážou
reagovat na obrovský příval migrantů. Británie i východní část EU ale povinné kvóty odmítá.
