Čtyřicet let po začátku války v Libanonu je zdejší mír opět křehký

Bejrút - Libanon si připomíná 40. výročí občanské války, která zcela rozvrátila někdejší příklad soužití křesťanů a muslimů. Dnes, kdy malý stát hostí skoro milion a čtvrt syrských uprchlíků, je mír mezi jednotlivými náboženstvími už zase velmi křehký.

Během občanské války zemřelo 150 000 lidí a země, kdysi známá jako Švýcarsko Blízkého východu, byla prakticky zničena. Válka uprostřed maličkého státu proti sobě postavila sousedy, pak regionální a nakonec i světové velmoci.

Konflikt původně začal jako boj mezi libanonskými křesťany a palestinskými gerilami. V odvetě za palestinskou vraždu čtyř křesťanů rozstříleli katoličtí falangisté autobus plný Palestinců. Zemřelo 27 lidí. „Druhý den se Palestinci vrátili. Křesťanská milice byla dole a všichni začali střílet,“ vzpomíná na počátek konfliktu Georges Halún. Díry po kulkách jsou v okolních domech ještě dnes.

3 minuty
Před 40 lety začala válka v Libanonu
Zdroj: ČT24

Řetězec krvavých odvet brzy přerostl v etnické masakry. Katolická milice Falanga vyvraždila 1500 Palestinců v uprchlickém táboře Karantina. Palestinci spolu s libanonskými spojenci za to v lednu 1976 vtrhli do křesťanského města Damúr. „Zatímco jsme utíkali, uslyšela jsem hlas své kamarádky. Dodneška slyším, jak křičela strachy. Ji i celou její rodinu podřezali,“ vzpomíná uprchlice z Darmúru Jihane Assádová. „Prchali jsme a já uviděla, jak celé město hoří. Bylo to nesmírně bolestivé. A tehdy mi došlo, že se domů jen tak nevrátím,“ vypráví další z tehdejších uprchlíků.

Nelítostná válka zachvátila celou zemi, elegantní metropole Bejrút - někdejší „Paříž Východu“ - byla zničena, a krátce na to dlouhodobě rozdělena na západní muslimskou a východní křesťanskou část. Konflikt do země přinesl rozvrat a chaos. Vedle statisíců palestinských uprchlíků do země přišly i armády dvou sousedních států, Izraele a Sýrie, radikalizoval se vztah mezi etniky i náboženstvími v zemi, což vedlo k exodu mnoha set tisíc lidí. Hospodářství země se ocitlo v rozkladu. Sýrie a Izrael okupovaly velké části Libanonu ještě desetiletí po podpisu mírové dohody v roce 1990.

Syrští uprchlíci v Libanonu
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/AA

Dnes křehký klid zbraní mezi křesťany, sunnity a šíity už zase ohrožuje občanská válka. Tentokrát ta v sousední Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael zabil u centra pomoci dalších deset civilistů, mluví o technické závadě

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.
před 3 hhodinami

Španělským městem Torre Pacheco zmítá násilí po napadení seniora

Už třetí den trvá násilí ve španělském Torre Pacheco, a to kvůli napadení seniora třemi útočníky. Do pětatřicetitisícového města po incidentu, jenž se stále vyšetřuje, dorazili příznivci krajní pravice, která incidentu využívá, aby se zviditelnila. Z útoku viní migranty ze severní Afriky, již tvoří třicet procent obyvatel Torre Pacheca. Ve městě tak dochází ke střetům a na pořádek musí dohlížet četnictvo. Spolu s voláním po pomstě se po sítích okamžitě začaly šířit i dezinformace.
před 4 hhodinami

Francie si vojenskou přehlídkou připomněla dobytí Bastily

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastnil i prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Respektujte slovenský zájem, reagoval Fico na Fialův dopis

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval svého českého kolegu Petra Fialu (ODS), aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico tak reagoval na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě. Fiala to odmítl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jednotky rychlé podpory zabily v Súdánu téměř tři sta lidí, píše Reuters

Agentura Reuters s odvoláním na aktivisty uvádí, že súdánské protivládní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) o víkendu v Severním Kordofánu zabily téměř tři sta lidí. Ve vesnici Šakk Núm bylo v sobotu zabito přes dvě stě lidí, z nichž většina byla upálena ve svých domovech, upozornila lidskoprávní organizace Emergency Lawyers na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...