Během občanské války zemřelo 150 000 lidí a země, kdysi známá jako Švýcarsko Blízkého východu, byla prakticky zničena. Válka uprostřed maličkého státu proti sobě postavila sousedy, pak regionální a nakonec i světové velmoci.
Konflikt původně začal jako boj mezi libanonskými křesťany a palestinskými gerilami. V odvetě za palestinskou vraždu čtyř křesťanů rozstříleli katoličtí falangisté autobus plný Palestinců. Zemřelo 27 lidí. „Druhý den se Palestinci vrátili. Křesťanská milice byla dole a všichni začali střílet,“ vzpomíná na počátek konfliktu Georges Halún. Díry po kulkách jsou v okolních domech ještě dnes.
Před 40 lety začala válka v Libanonu
Řetězec krvavých odvet brzy přerostl v etnické masakry. Katolická milice Falanga vyvraždila 1500 Palestinců v uprchlickém táboře Karantina. Palestinci spolu s libanonskými spojenci za to v lednu 1976 vtrhli do křesťanského města Damúr. „Zatímco jsme utíkali, uslyšela jsem hlas své kamarádky. Dodneška slyším, jak křičela strachy. Ji i celou její rodinu podřezali,“ vzpomíná uprchlice z Darmúru Jihane Assádová. „Prchali jsme a já uviděla, jak celé město hoří. Bylo to nesmírně bolestivé. A tehdy mi došlo, že se domů jen tak nevrátím,“ vypráví další z tehdejších uprchlíků.
Nelítostná válka zachvátila celou zemi, elegantní metropole Bejrút - někdejší „Paříž Východu“ - byla zničena, a krátce na to dlouhodobě rozdělena na západní muslimskou a východní křesťanskou část. Konflikt do země přinesl rozvrat a chaos. Vedle statisíců palestinských uprchlíků do země přišly i armády dvou sousedních států, Izraele a Sýrie, radikalizoval se vztah mezi etniky i náboženstvími v zemi, což vedlo k exodu mnoha set tisíc lidí. Hospodářství země se ocitlo v rozkladu. Sýrie a Izrael okupovaly velké části Libanonu ještě desetiletí po podpisu mírové dohody v roce 1990.
Dnes křehký klid zbraní mezi křesťany, sunnity a šíity už zase ohrožuje občanská válka. Tentokrát ta v sousední Sýrii.