Bratislava - Na Slovensku se strhl boj o Žitný ostrov. Přestože území patří k nejbohatším zdrojům vody v Evropě, vláda přes něj chce vést rameno ropovodu do Rakouska. Ochránci životního prostředí se děsí a připomínají ekologickou pohromu, která se tu stala v sedmdesátých letech.
Slovenští ekologové bojují o Žitný ostrov
Žitný ostrov je obrovskou zásobárnou podzemních vod a jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí Slovenska. Ostrov byl téměř neomezenou zásobárnou vody, která dokázala napojit i 12 milionů lidí. Bratislava však o toto unikátní bohatství v 70. letech téměř přišla. Podzemní vody totiž otrávily nebezpečné látky z nedaleké rafinérky. Objem jedovatých látek odhadli odborníci v roce 1973 na 100 tisíc kubických metrů. „Stalo se to, že jeden vydatný vodní zdroj, který dával 1200 litrů za sekundu do půlky Bratislavy, se najednou stal nepitným,“ říká Viera Dzureková, tehdejší laborantka Vodáren a kanalizací.
Obyvatelé Bratislavy proto skoro rok chodili pro vodu k cisternám, dokud se nenalezly další zdroje vody. Jako memento na tuto událost dnes ekologové u jedné ze studní odhalili památník. Chtějí tak zároveň varovat před další hrozbou. Slovenská vláda totiž zvažuje, že by přes ostrov vedl ropovod do Rakouska.
Reportáž Olgy Bakové a Jana Moláčka (zdroj: ČT24)
„Dnes nám hrozí, že se stane to samé, rafinérka zůstává a chceme přidat další potrubí. Zvýší to riziko, které tu je,“ říká Tomáš Mikulec, aktivista hnutí Ne ropovodu přes Žitný ostrov. Vláda se ale brání, že nic ještě není rozhodnuté, zvažují se prý i jiné trasy, které se Žitnému ostrovu vyhnou. Aktivisté vyzvali i Rakousko, aby od projektu upustilo, na to ale zatím Vídeň nereagovala.
Rakušané s jinou trasou ropovodu než přes Žitný ostrov nepočítají. Na svojí straně hranic si navíc už koupili pozemky. Alternativní trasa by totiž musela vést přes jejich národní park Donau Auern. A něco takového si v Rakousku nikdo nedovolí říct vůbec nahlas.