Moskva – Nebýt prozíravosti jediného sovětského důstojníka, mohl si letos v září svět připomínat devětadvacet let od vypuknutí třetí světové války. Právě 26. září 1983 se totiž na monitoru řídícího střediska utajované radarové základy nedaleko Moskvy rozsvítil rudý nápis START, který sloužícím vojákům oznamoval, že Spojené státy právě odpálily jadernou raketu na Sovětský svaz. Podplukovník Stanislav Petrov, který tu noc sloužil, se ovšem přesvědčení, že jde o planý poplach, rozhodl vyčkat s odvetou. Jeho rozhodnutí se posléze ukázalo jako správné.
Před 29 lety mohla začít třetí světová válka. Omylem
V roce 1983 vrcholilo mezinárodní napětí mezi Washingtonem a Moskvou způsobené zejména projektem tzv. hvězdných válek, v němž se americký republikánský prezident Ronald Reagan rozhodl Sovětský svaz „uzbrojit“. V Evropě se rozmisťovaly rakety Persching a Spojené státy označily SSSR za říši zla poté, co Moskva nechala 1. září 1983 sestřelit letadlo jihokorejských aerolinek za to, že na Kamčatce narušilo sovětský vzdušný prostor. Tři týdny na to mohl svět nechtěně vstoupit do třetí světové války.
Sirény se na radarové základně devadesát kilometrů jižně od Moskvy rozezněly čtvrt hodiny po půlnoci. Na mapě Spojených států se u jedné z vojenských základen současně objevilo značení, které oznamovalo odpálení jaderné rakety. „Věděl jsem to okamžitě,“ odpověděl Petrov na otázku německého listu Die Welt, zda si hned v prvních chvílích uvědomoval, co se stalo. Všední a rutinní směna se proměnila v horkou noc.
Stanislav Petrov:
„Američané by v Rusku vyhladili 100 milionů lidí. I my bychom vygumovali nejméně polovinu amerického obyvatelstva. S jediným rozdílem: Kdo by byl zaútočil jako první, žil by o 20 minut déle.“
„Analyzoval jsem data z počítače. Sbíhaly se u mě všechny informace, a já jsem musel rozhodnout, jestli se nejedná o falešný poplach. Navíc jsem musel informovat vedení armády v Moskvě. V předpisech se nepsalo, kdy přesně mám útok hlásit, ale věděl jsem, že mi nezbývá mnoho času, jen pár minut. Trvalo by méně než půl hodiny, než by raketa dorazila na naše území. A já musel velení nechat dostatek času k odvetnému útoku,“ vzpomíná Petrov na noc z 25. na 26. září.
Na monitoru se satelitními snímky se ovšem neobjevila žádná raketa putující k sovětskému území. Petrov začal pochybovat. „Četl jsem, že útok by nebyl zahájen jedinou raketou, ale došlo by k současnému odpálení většího množství raket,“ popsal pro Welt své tehdejší úvahy. Pochyboval i o tom, že vzhledem ke komplexnosti amerického a sovětského řízení raket mohlo dojít na základně ve Spojených státech k tragickému, nezáměrnému odpalu. Po dvou minutách se rozhodl a zavolal na moskevské ústředí, aby ohlásil falešný poplach.
Rudý nápis START se ovšem na sovětské základně rozsvítil ještě několikrát, to už si ale Petrov trval na svém. Nejistota trvala osmnáct minut. Přesnou příčinu, proč varovný systém selhal, se dozvěděl asi o půl roku později. „Mohla za to zvláštní konstelace Slunce a satelitů. Paprsky se od zemského povrchu odrazily tak nešťastně, že to vypadalo jako start jaderné rakety. A bohužel se to stalo zrovna v místech, kde stojí americká vojenská základna,“ uvedl Petrov.
Svět na pokraji horké války
Zřejmě nejblíže celosvětovému válečnému konfliktu se svět ocitl v rámci tzv. karibské krize v roce 1962, kdy Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety středního doletu (v reakci na podobný krok Spojených států v Turecku). Washington vyhlásil blokádu Kuby a po horkých jednáních došly nakonec obě země ke kompromisu a k oboustrannému stažení raket.
Podobně vypjatá situace proběhla i rok předtím v důsledku tzv. druhé berlínské krize, kdy NDR za noc rozdělila východní a západní část německé metropole. Na hraničním přechodu Checkpoint Charlie v centru města tehdy proti sobě stály sovětské a americké tanky. O třetí světové válce prý uvažoval i Stalin a konflikt se Západem plánoval na rok 1955, v důsledku čehož také po celou první polovinu 50. let militarizoval státy východního bloku. Přípravy odvrátila jeho smrt v roce 1953.