Půlročního předsednictví v Radě EU se ujímá „problémový“ Kypr

Brusel - Začíná půlroční předsednictví Kypru v Evropské radě. Nejmenší zemí EU, která má necelý milion obyvatel, přitom nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kypr musel dokonce požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci. Země zvolila za své motto „Směrem k lepší Evropě“. Boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v unii řešit. Dalším může být posílení sociální dimenze či prohlubování politické a ekonomické integrace. V čele Kypru nyní stojí komunistický prezident Demetris Christofias. Předsednictví tento ostrovní stát převzal po Dánsku.

Nejtvrdší oříšek? Dlouhodobý finanční rámec

Ke klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy - dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské „vlády“ v EU.

Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji. Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko. Jednat se bude rovněž o tom, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. Očekává se, že v této otázce bude „problémovou zemí“ Francie.

Předsednictví po vstupu lisabonské smlouvy v platnost na konci roku 2009 prošlo velmi výraznou proměnou. Zatímco třeba za českého předsednictví, které se uskutečnilo v první půlce roku 2009, český premiér předsedal summitům EU a šéf české diplomacie schůzkám ministrů zahraničí, tak po Lisabonu to už tak není. Vrcholným schůzkám šéfuje unijní prezident, kterým je nyní Herman Van Rompuy, schůzkám ministrů diplomacií zase šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Nový „předseda“ Rady EU bude možná potřebovat až 10 miliard eur

Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Sám Kypr nedávno partnery požádal o finanční pomoc, eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví. Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.

Evropská unie
Zdroj: ČT24

Kypr je přitom už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci. Záchranné programy, které jsou spojeny s podmínkami o provádění reforem, už běží v případě Řecka, Irska a Portugalska. Nedávno o pomoc požádalo Španělsko, i když u něj jde výhradně o získání finančních prostředků pro tamní banky, které mají problémy.

Ilustrační foto
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Další důležitá témata - prohlubování politické a ekonomické integrace

Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi „žhavá“ témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit. Přidají se k nim i debaty o prohloubení politické a ekonomické integrace mezi evropskými státy nebo o vzniku bankovní unie. Tyto debaty se dotýkají i otázky přenosu pravomocí z členských států na unii a Brusel, což je věc, kterou tradičně v EU provázejí ostré spory a zdlouhavá jednání.

Vize kyperských europoslanců:

Místopředseda skupiny Evropské lidové strany Ioannis Kasoulides vedle víceletého finančního rámce zmínil mezi úkoly pro kyperské předsednictví i další otázky, jako je jednání o legislativním rámci týkajícím se společné zemědělské politiky, energetické politiky, udržitelného řízení zdrojů, společné azylové politiky a integrované námořní politiky. Zvláštní důraz by podle něj mělo kyperské předsednictví klást na Evropskou politiku sousedství, a konkrétně na její jižní rozměr. „Jde zejména o podporu EU demokratizaci a stabilizaci procesu v zemích tzv. arabského jara, “zdůraznil Kasoulides.

Další kyperská lidovecká poslankyně Eleni Theocharous se domnívá, že evropským záležitostem bude dominovat nový rozpočet na léta 2014-2020. „Vím, že to není snadný úkol. Měla by to být ale velká sázka kyperského předsednictví: během našeho předsednictví úspěšně dokončit jednání, a stát se tak evropskou hnací silou“. Motto kyperského předsednictví „Směrem k lepší Evropě“ podle jejího vysvětlení znamená solidaritu a sociálnější Evropu.

I pro sociální demokratku Antigoni Papadopoulou je nejdůležitějším úkolem kyperského předsednictví úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci do konce předsednictví. Mezi další důležité úkoly podle ní patří cílené politiky a udržitelný rozvoj, hospodářský růst a řízení a přiblížení Evropy jejím sousedům.

Sociální demokrat Kyriakos Mavronikolas se svými kolegy souhlasí: „Naším velkým cílem bude řešení současné finanční krize a udržení jednotné eurozóny. Jednou z našich hlavních priorit tak bude úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci.“ Kromě toho vidí Mavronikolas priority v otázkách hospodářské správy, konkurenceschopnosti malých a středně velkých podniků a v práci na společném evropském azylovém systému.

Místopředseda skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Takis Hadjigeorgiou ví, že pro jeho malou zemi je první předsednictví velkou výzvou, ale i příležitostí: „S ohledem na těžkou hospodářskou krizi, která v Evropě probíhá, si kyperské předsednictví klade za cíl prosazovat sociálně citlivější Evropu, Evropu pracující na principu solidarity. Evropu, která je vůči svým občanům šetrnější, humanitární a progresivní.“

„Kyperské předsednictví je připraveno hrát roli spravedlivého zprostředkovatele mezi různými zájmy členských států. Tento přístup by měl pomoci vybudovat konsensus mezi členskými státy, což by mělo mít pozitivní vliv i na nalezení řešení krize,“ řekl o roli kyperského předsednictví při vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU druhý kyperský poslanec ze skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Kyriacos Triantaphyllides.

Zdroj: http://www.evropsky-parlament.cz/view/cs/press-release/pr-2012/kveten_cerven/pr-2012-May-5.html

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 25 mminutami

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i americký prezident Donald Trump.
před 44 mminutami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 5 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 11 hhodinami

Na summitu NATO Česko zastoupí Babiš, Macinka a Zůna. S Pavlem vláda nepočítá

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.
před 11 hhodinami

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 13 hhodinami
Načítání...