Půlročního předsednictví v Radě EU se ujímá „problémový“ Kypr

Brusel - Začíná půlroční předsednictví Kypru v Evropské radě. Nejmenší zemí EU, která má necelý milion obyvatel, přitom nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kypr musel dokonce požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci. Země zvolila za své motto „Směrem k lepší Evropě“. Boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v unii řešit. Dalším může být posílení sociální dimenze či prohlubování politické a ekonomické integrace. V čele Kypru nyní stojí komunistický prezident Demetris Christofias. Předsednictví tento ostrovní stát převzal po Dánsku.

Nejtvrdší oříšek? Dlouhodobý finanční rámec

Ke klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy - dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské „vlády“ v EU.

Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji. Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko. Jednat se bude rovněž o tom, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. Očekává se, že v této otázce bude „problémovou zemí“ Francie.

Předsednictví po vstupu lisabonské smlouvy v platnost na konci roku 2009 prošlo velmi výraznou proměnou. Zatímco třeba za českého předsednictví, které se uskutečnilo v první půlce roku 2009, český premiér předsedal summitům EU a šéf české diplomacie schůzkám ministrů zahraničí, tak po Lisabonu to už tak není. Vrcholným schůzkám šéfuje unijní prezident, kterým je nyní Herman Van Rompuy, schůzkám ministrů diplomacií zase šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Nový „předseda“ Rady EU bude možná potřebovat až 10 miliard eur

Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Sám Kypr nedávno partnery požádal o finanční pomoc, eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví. Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.

Evropská unie
Zdroj: ČT24

Kypr je přitom už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci. Záchranné programy, které jsou spojeny s podmínkami o provádění reforem, už běží v případě Řecka, Irska a Portugalska. Nedávno o pomoc požádalo Španělsko, i když u něj jde výhradně o získání finančních prostředků pro tamní banky, které mají problémy.

Ilustrační foto
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Další důležitá témata - prohlubování politické a ekonomické integrace

Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi „žhavá“ témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit. Přidají se k nim i debaty o prohloubení politické a ekonomické integrace mezi evropskými státy nebo o vzniku bankovní unie. Tyto debaty se dotýkají i otázky přenosu pravomocí z členských států na unii a Brusel, což je věc, kterou tradičně v EU provázejí ostré spory a zdlouhavá jednání.

Vize kyperských europoslanců:

Místopředseda skupiny Evropské lidové strany Ioannis Kasoulides vedle víceletého finančního rámce zmínil mezi úkoly pro kyperské předsednictví i další otázky, jako je jednání o legislativním rámci týkajícím se společné zemědělské politiky, energetické politiky, udržitelného řízení zdrojů, společné azylové politiky a integrované námořní politiky. Zvláštní důraz by podle něj mělo kyperské předsednictví klást na Evropskou politiku sousedství, a konkrétně na její jižní rozměr. „Jde zejména o podporu EU demokratizaci a stabilizaci procesu v zemích tzv. arabského jara, “zdůraznil Kasoulides.

Další kyperská lidovecká poslankyně Eleni Theocharous se domnívá, že evropským záležitostem bude dominovat nový rozpočet na léta 2014-2020. „Vím, že to není snadný úkol. Měla by to být ale velká sázka kyperského předsednictví: během našeho předsednictví úspěšně dokončit jednání, a stát se tak evropskou hnací silou“. Motto kyperského předsednictví „Směrem k lepší Evropě“ podle jejího vysvětlení znamená solidaritu a sociálnější Evropu.

I pro sociální demokratku Antigoni Papadopoulou je nejdůležitějším úkolem kyperského předsednictví úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci do konce předsednictví. Mezi další důležité úkoly podle ní patří cílené politiky a udržitelný rozvoj, hospodářský růst a řízení a přiblížení Evropy jejím sousedům.

Sociální demokrat Kyriakos Mavronikolas se svými kolegy souhlasí: „Naším velkým cílem bude řešení současné finanční krize a udržení jednotné eurozóny. Jednou z našich hlavních priorit tak bude úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci.“ Kromě toho vidí Mavronikolas priority v otázkách hospodářské správy, konkurenceschopnosti malých a středně velkých podniků a v práci na společném evropském azylovém systému.

Místopředseda skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Takis Hadjigeorgiou ví, že pro jeho malou zemi je první předsednictví velkou výzvou, ale i příležitostí: „S ohledem na těžkou hospodářskou krizi, která v Evropě probíhá, si kyperské předsednictví klade za cíl prosazovat sociálně citlivější Evropu, Evropu pracující na principu solidarity. Evropu, která je vůči svým občanům šetrnější, humanitární a progresivní.“

„Kyperské předsednictví je připraveno hrát roli spravedlivého zprostředkovatele mezi různými zájmy členských států. Tento přístup by měl pomoci vybudovat konsensus mezi členskými státy, což by mělo mít pozitivní vliv i na nalezení řešení krize,“ řekl o roli kyperského předsednictví při vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU druhý kyperský poslanec ze skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Kyriacos Triantaphyllides.

Zdroj: http://www.evropsky-parlament.cz/view/cs/press-release/pr-2012/kveten_cerven/pr-2012-May-5.html

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 10 mminutami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 56 mminutami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 10 hhodinami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...