„Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával,“ řekl Zeman českým novinářům.
Někdejší Kosovská osvobozenecká armáda bojovala v letech 1998–1999 se zbraní v ruce za nezávislost Kosova na Srbsku. Později byla rozpuštěna v důsledku přijetí rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, schválené v roce 1999. „Uvědomte si, že součástí příslušných mírových dohod bylo i rozpuštění UÇK. No a teď byste ji fakticky znovu obnovili,“ uvedl Zeman.
ZEMAN A KOSOVO: Český prezident se k samostatnému Kosovu kriticky staví dlouhodobě. Poté, co byl případ někdejší srbské provincie srovnáván s událostmi na Krymu (více zde), prohlásil, že Evropa sklízí plody, které zasela na Balkáně. Většina členských zemí EU totiž uznala v roce 2008 kosovskou nezávislost – včetně České republiky, jejíž diplomacii tehdy vedl Karel Schwarzenberg.
„Víte, že jsem veřejně vystupoval proti odtržení Kosova. Kritizoval jsem, že Česká republika uznala jeho nezávislost,“ řekl prezident počátkem března ve vazbě na krymskou krizi. „Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií,“ prohlásil dnes. Svůj negativní vztah ke Kosovu vyjádřil i tím, že do něj podobně jako jeho předchůdce Václav Klaus nejmenoval českého velvyslance.
Kosovský plán? Pět tisíc vojáků, v záloze další tři tisíce
O vytvoření kosovské armády rozhodla vláda v Prištině počátkem března. Podle premiéra Hashima Thaçiho ji bude tvořit 5 000 vojáků v aktivní službě a 3 000 záložníků. Vojsko má chránit svrchovanost a územní celistvost země a podle kosovských médií by mělo být plně funkční do roku 2019; základem pro kosovskou armádu se prý stanou dosavadní bezpečnostní síly.
Srbsko se vznikem kosovských vojsk nesouhlasí; reagovalo prohlášením, že kvůli plánům Prištiny požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí OSN. Bělehrad zároveň žádá záruky Severoatlantické aliance, že pokud taková armáda vznikne, nesmí se objevit bez souhlasu jednotek KFOR na severu země – ten totiž i po odtržení Prištiny od Bělehradu obývá početná srbská menšina.
Srbský prezident Tomislav Nikolić, s nímž se Zeman setkal v úterý, uvedl, že u svého českého protějšku nalezl pochopení pro odpor Bělehradu k vybudování kosovských vojsk. Zeman připomněl i podezření z obchodu s lidskými orgány, kterého se údajně dopouštěla Kosovská osvobozenecká armáda. Tato obvinění se poprvé objevila v roce 2008. Upozornil na ně také vyšetřovatel Dick Marty v roce 2010 ve zprávě pro Radu Evropy. V ní obvinil UÇK, že odebírala za války v Kosovu orgány zajatým Srbům a také kosovským Albáncům, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK. Do obchodů byl údajně zapleten i premiér Thaçi.
